Jihočeské matky

Údajný sen mnoha Jihočechů se začíná naplňovat. Evropská unie prý zařadila dálnici D3 z Prahy do Dolního Dvořiště do seznamu prioritních dopravních tras, jejichž výstavbu finančně podpoří – a to i přes svá opakovaná deklarativní prohlášení, že bude podporovat pouze ekologické dopravní projekty. „Do hlavního města pak dojedete po široké dálnici,“     - rozepisují se s nadšením jihočeští novináři. „Skončí dopravní zácpy v ulicích krajské metropole“ - doufají jiní. Nezbytným krokem k realizaci vytoužené „détrojky“ je také její povinné posouzení podle zákona o vlivech na životní prostředí, obecně nazývané „proces EIA“. Pochybnosti o tom, jak důkladně a opravdu veřejně budou všechny tyto vlivy projednány, přepadají člověka už na počátku celého procesu. Měl být oznámen na úředních deskách všech obcí, jež budou stavbou a provozem dálnice zasaženy. Zákon nic víc než pouhé vyvěšení oznámení neukládá, ač tento způsob jistě k dobré informovanosti veřejnosti nepřispívá. Většina lidí si ani nepovšimne, že jsou takto vyzýváni k nějakému písemnému vyjádření. Proberou se k aktivitě zpravidla až tehdy, když už se začne stavět. Pak jim teprve začne vadit hluk, vibrace, jedovaté zplodiny z výfukových plynů, radikální zásahy do vzhledu okolní krajiny.
 Dálnici si krajské město na svém území schválilo příhodně: zcela mimo svou obytnou zástavbu, ovšem těsně lemující obytnou zástavbu okolních malých obcí. Co na tom, že tak zároveń řeší problém svého východního obchvatu na úkor menších sídel? Obyvatelé těchto obcí by se proto měli dobře seznámit se všemi dopady na životní prostředí, které jim koridor dálnice, probíhající v blízkosti jejich obydlí, přinese. Měli k tomu skutečně všichni příležitost?
V naší vesnici s vyhlášeným poutním kostelem bude její západní obytná část zasažena nadlimitním hlukem, navíc, vzhledem k obvyklému vzdušnému proudění, bude vydatně „dotována“ škodlivými imisemi. K částečné eliminaci těchto nepříznivých dopadů na životní prostředí má sloužit uvažovaná protihluková zeď či val. Na úředních vývěskách naší obce Dobré Vody, kde mělo být zahájení procesu EIA oznámeno už začátkem června po dobu 30 dnů, neviselo ještě koncem června žádné oznámení, ač na telefonické dotazy pan starosta ujišťoval, že věc je řádně zveřejněna. Rozpor starostova tvrzení se skutečností mne přiměl, abych si úřední vývěsky vyfotografovala. Při tom jsem byla v chodbě obecního úřadu „přistižena“ místním zastupitelem a téměř inzultována. „To je ale drzost, co si to dovolujete, vlézt do cizího baráku a klidně si tu bez dovolení fotit? - vykřikoval na mne ten dobrý muž     a vystrkoval mne ze dveří. „Až dosud jsem si myslela, že obecní úřad slouží všem občanům, tedy i mně. Netušila jsem, že je soukromým majetkem obecních zastupitelů“ - pokusila jsem se oponovat. Nezvyklý ruch na chodbě vylákal z kanceláře i pana starostu. „Co nám to pořád děláte? S Vámi jsou neustále nějaké potíže“ - postěžoval si s narážkou na mé aktivity v občanském sdružení.
   Novinářce z regionálního deníku, jíž jsem upozornila na naše obecní nesrovnalosti se zákonem EIA, pan starosta vysvětlil , že k nevyvěšení oznámení došlo omylem. Málo informovaná úřednice je prý sejmula, aby bylo dost místa na vyhlášky o referendu do Evropské unie. Oznámení k dálnici pak bylo sice vyvěšeno dodatečně, ovšem bez jakékoliv zmínky, že by se k dokumentaci měli lidé vyjádřit písemně, chtějí-li být účastníky procesu EIA. Zřejmě se naši obecní radní domnívají, že tak bylo učiněno zákonu zadost.
Máme přece demokracii a je třeba komunikovat s veřejností. Rozvoj, který nám dálnice přinese, si ale rozvracet nedáme!
 V kontrastu s výše uvedeným jednáním dobrovodských zastupitelů je postoj představitelů obce Roudné, kteří s koridorem dálnice nesouhlasí. Tamní starosta si uvědomuje, jak by obec poškodil ekonomický krach zemědělského podniku, jenž svůj podnikatelský záměr postavil na pěstování zeleniny na naplavené kvalitní půdě v nivě řeky Malše. Až dosud socioekonomicky soběstačná vesnice se stane pouhou příměstskou noclehárnou, pokud budou její úrodná pole zamořena těžkými kovy z provozu dálnice. Vyhlášené jihočeské roudenské zelí přímo ze sudu, které je zcela jiným chuťovým zážitkem, než nevábná tristní zelná „siláž“, prodávaná v igelitových pytlících v hypermarketech, by s tak nevábnou příměsí přestalo být výhodným artiklem. To je ovšem jen jeden z mnoha negativních dopadů stavby   a provozu dálnice na životní prostředí i socioekonomickou rovnováhu kraje. Závažné újmy  na přírodních a estetických hodnotách, které jižním Čechám přinese, jsou popsány v odborné studii, vypracované už v roce 1999 RNDr. Miroslavem Martišem a také v krajinářském hodnocení Doc. ing. Ivana Vorla. 
  Dálniční lobby v jižních Čechách je však velmi silná a má podporu všech významnějších politických stran, k nimž dnes, bohužel, je znovu nutno počítat i komunisty. Nepatrné straničky a nezávislá seskupení, pokud už si dovolí „détrojku“ kritizovat, nemají šanci uspět. Výstavbu dálnice podporuje většina krajských zastupitelů v čele s panem hejtmanem, jenž je pevně přesvědčen, že pokud by již byla v provozu, nedocházelo by v jižních Čechách k vážným dopravním nehodám. Dálnici je prý třeba také postavit proto, že trvale zajistí obyvatelům kraje mnoho nových pracovních příležitostí. Jenže - éru jednoduchých receptů na světlé zítřky jsme tu už „za bolševika“ měli. Nefungovalo to. 
Jaroslava Brožová, České Budějovice