Jihočeské matky

občanské sdružení

Kam kráčí energetika v ČR.Ing. Vladimír Vlk, energetický konzultant a auditor

19.2.2004
Autor: JČM
Kam kráčí energetika v ČR.
Ing. Vladimír Vlk, energetický konzultant a auditor

Na webových stránkách Sdružení Jihočeské matky byla od února 2003 zahájena diskuse, týkající se provozu JETE, stavby nových jaderných elektráren a státní energetické koncepce. Cílem této diskuze bylo zjistit názor veřejnosti na tato témata. Bohužel, tak jak to v našich krajinách bývá zvykem, věcná diskuse přešla do útoků a urážek, které v převážné míře byly směrovány na představitelky Sdružení. Diskusní příspěvky, které jsou psány v převážné míře anonymně, mají dosti daleko do etického chování a mám z nich smíšené pocity. Můj názor je takový, že čistý úmysl Sdružení Jihočeské matky byl zneužit anonymními pisateli, kteří nemají odvahu se veřejně přihlásit ke svým názorům na provoz JETE a výstavbu jaderných elektráren.
V poslední době se neustále hovoří o výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva v lokalitách jižní Moravy, jižních Čech, západních Čech a severních Čech. Obyvatelé daných lokalit s výstavbou úložiště logicky nesouhlasí, protože by došlo k narušení ekosystému zásahem do krajiny. Napadá mě otázka, kolik takových úložišť bude naše republika potřebovat. Současní parlamentní politici rozsáhle vysvětlují nezbytnost výstavby úložišť jaderného odpadu, neboť vyhořelé palivo z jaderné výroby elektrické energie je nutné někde ukládat na několik století.
V sedmdesátých letech minulého století byla vypracována koncepce výstavby jaderných elektráren na území Československé republiky, která počítala s jejich výstavbou v následujících lokalitách:

 Jaslovské Bohunice I – VVER 440 – 4 bloky (realizováno)
 Jaslovské Bohunice II – VVER 440 – 4 bloky (realizováno)
 Dukovany – VVER 440 – 4 bloky (realizováno)
 Keserovce – VVER 1000 – 4 bloky
 Temelín – VVER 1000 – 4 bloky (realizovány 2 bloky)
 Blahutovice – VVER 1000 – 4 bloky
 Tetov – VVER 1000 – 4 bloky

Zdůvodnění tehdejší vlády a potažmo FMPE (Federální ministerstvo paliv a energetiky) bylo zcela prozaické. Jaderné elektrárny nahradí stávající uhelné elektrárny v severních Čechách, které svými emisemi, převážně oxidy síry, znečisťují oblast Krušných hor a současně okolní státy na západ od hranic tehdejší ČSSR. Dokonce se podepsaly rámcové dohody, ve kterých se socialistické Československo zavázalo tento problém řešit. Zařízení na odsíření spalin bylo dosti nákladné a musely by se na ně uvolnit devizové prostředky, které tehdejší vláda regulovala. Tak se zrodila spásná myšlenka, že naši republiku zachrání jaderná energetika, která je tak „bezpečně“ provozována v Sovětském svazu. Tento fakt ještě v osmdesátých letech podpořil nezdařený výzkum odsiřovacího zařízení elektrárny Tušimice II.
Abych se vrátil k předchozí úvaze ukládání jaderného odpadu, pak musím konstatovat, že v programu rozvoje jaderné energetiky chyběla položka likvidace vyhořelého jaderného paliva na území ČSSR. Mělo to svoje opodstatnění, neboť jaderný odpad měl být odvážen do tehdejšího SSSR k dalšímu využití pro tzv. „mírové účely“. Poté, co SSSR odmítl vyhořelé jaderné palivo zdarma od nás odebírat, stojíme před nerudovským problémem „kam s ním“. Řešení je jednoduché, přestaňme jaderný odpad produkovat a pak není co ukládat.
Pak ovšem nastane diskuse o možném odstavení jaderných elektráren z provozu. Projaderná skupina bude určitě argumentovat nutností „ekologické“ výroby, vždyť se neprodukují škodlivé emise jako v klasických uhelných elektrárnách a navíc výroba elektrické energie z jádra je přece levnější.
Druhá skupina, ke které se hlásím, prosazuje opustit jaderné vize naší vlády. Dalšími kroky je provedení objektivního rozboru spotřeby elektrické energie podle skupin odběratelů a nastartování úsporných opatření, která povedou ke snížení energetické náročnosti převážně v průmyslové sféře.
První skupina se pasuje na energetické odborníky a přitom prosazuje výstavbu nových jaderných elektráren, aniž by řešila problematiku likvidace jaderného odpadu. Při výstavbě JETE titíž odborníci obhajovali nutnost nového jaderného zdroje a dokonce slibovali odstavení uhelných elektráren na severu Čech. ČEZ vypracoval studii k odsíření klasicích uhelných bloků a přitom prosazoval nutnost výstavby JETE. V průběhu první poloviny 90-tých let odsířil všechny provozované uhelné elektrárny, tak jak předepisoval zákon o ochraně ovzduší, a odstavil z provozu ETU I o celkovém výkonu 660 MW, které končila životnost. Za vlády ministra Grégra byla vypracována koncepce obnovy odstavené tušimické elektrárny v rámci privatizace. Záhy se od plánu odstoupilo a zůstaly rozestavěné chladící věže a příslib, že po privatizaci určitě dojde k opětovné obnově elektrárny. K totálnímu odstavení všech uhelných elektráren na severu Čech však nedošlo, navzdory tomu, že to při rozhodování o dokončení výstavby JETE bylo slibováno. Všem odborníkům v oblasti energetiky bylo jasné, že odstavit všechny elektrárny na severu Čech je nesmyslné, ale účel světí prostředky a proč nepřesvědčit politiky a část národa, že díky provozu temelínské elektrárny budou severní Čechy ozdravěné. Navíc vedení ČEZ slíbilo všem občanům v temelínské lokalitě levnější elektrickou energii. Dnes se ukazuje, že i v tomto případě šlo pouze o planý slib.
V současné době je elektrárna Temelín v provozu a začínají se bilancovat první vyrobené gigawatthodiny včetně evidence poruch. Prosazování výstavby úložiště vyhořelého paliva je ze strany provozovatelů logické, protože reaktor bude potřebovat stále nový přísun palivových článků a vyhořelé palivo se musí někde uskladnit. Jen nerozumím tomu, proč provozní personál a management elektrárny vehementně razí koncepci dalšího rozvoje jaderné energetiky v jiných lokalitách ČR. To se chtějí opět stěhovat do jiných krajů? Pak si kladu další otázku, z jakých zdrojů bude případná výstavba nových jaderných bloků financována? Také nerozumím dnešní vládě proč si neustále prosazuje jadernou vizi ze 70-tých let minulého století. Skutečný „pokrok“ v energetice jde totiž neustále kupředu.
Když jsem pročítal návrh nově připravované energetické koncepce, začal jsem přemýšlet nad její použitelností ve vládě po volbách 2006 s jiným politickým uskupením. Energetická koncepce by měla být transparentní, jednoduchá a oslovit jak podnikatelský, tak i politický sektor. Dále by se měla opírat o platnou legislativu v oblasti energetiky a ekologie, o rozvojovou koncepci hospodářství ČR a vize úspor všech druhů energií. Energetická koncepce ČR by dále měla zahrnovat varianty rozvoje energetiky v obecné rovině tak, aby vyhovovaly demografickým podmínkám, dále by měla obsahovat vizi výzkumu a vývoje nových technologií, které povedou k úsporám spotřeby energií.
Poslední roky se často hovoří o využívání alternativních zdrojů energií, které jsou srovnávány se systémovou energetikou (energetické bloky provozované společností ČEZ). Když se vrátím do minulosti, tak naši předkové využívali alternativních zdrojů v hojné míře, hlavně je používali pro svoji potřebu a přebytky zásobovali blízké lokality. Určitě neměli ambice zbohatnout na výrobě elektrické energie, tak jak je tomu v dnešní době. Ve vyváženém systému by měla výroba odpovídat spotřebě. Samozřejmě tento systém nelze v praxi zcela realizovat, ale ve zmapovaném systému by se k němu určitě dalo přibližovat hledáním úsporných opatření s využitím alternativních zdrojů. Tento problém už řeší některé průmyslové podniky z důvodu snižování výrobních nákladů a energetické náročnosti finálního výrobku.
Dnes se připravují obrovské projekty na výstavbu větrných elektráren o celkových výkonech nad 300 MW. Takovéto projekty rozvoji alternativních zdrojů bohužel spíše škodí, protože využitelnost instalovaného výkonu je nižší než u vodních elektráren. Ač jsem příznivec alternativních zdrojů energií, tak nejsem zastáncem výstavby 200 větrných elektráren o celkovém výkonu 325 MW, tak jak ji plánují nad Chomutovem. Využitelnost těchto elektráren je maximálně do 20%, což se nedá srovnat se systémovou elektrárnou stejného výkonu, jejíž využitelnost je kolem 80%. Realizace a umístnění alternativních zdrojů energií, pokud má být smysluplné, musí probíhat podle možností daných lokalit a podmínek spotřeby elektrické energie.
Závěrem bych chtěl poznamenat, že provoz klasických uhelných elektráren nelze zcela zastavit a je dost naivní si myslet, že jaderná energetika odsune klasickou energetiku do pozadí. Nejsem přesvědčen, že rozvoj jaderné energetiky je v našich podmínkách nejideálnější. Jaderné palivo se musí vyrobit z vytěženého uranu, jehož zásoby jsou stejně vyčerpatelné jako fosilní zdroje. V oblasti klasické energetiky je nutné se soustředit na nové „čisté uhelné technologie“ (Clean Coal Technologies), které vedou ke zvýšení účinnosti výroby elektrické energie. Pokud nebudeme stavět jaderné bloky, nebudeme muset hledat lokality na výstavbu úložiště vyhořelého paliva, které se bude muset neustále hlídat, aby nedošlo ke zcizení jaderného materiálu, který se dá využít i pro výrobu jaderných zbraní. Z obavy teroristických útoků se hlídají v celém světě budovy důležitých institucí. Osobně si nedovedu představit, jak bude zabezpečen dohled nad úložišti vyhořelého jaderného paliva po dobu několika staletí. Energetický systém každého státu má určitá specifika, která je nutno posuzovat z většího zorného úhlu, v návaznosti na rozvoj hospodářství a možnosti jednotlivých lokalit. Rozvoj jaderné energetiky v našich podmínkách je nemyslitelný a energetičtí odborníci by měli podporovat technologie vedoucí k úsporám spotřeby energií.

vlk@emcon.cz

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...