Jihočeské matky

občanské sdružení

NOVOHRADSKÉ HORY STÁLE PŘED ROZHODNUTÍM

18.1.2002
Některé fakulty neprávem podceňovaných regionálních univerzit příjemně překvapují svou flexibilitou a schopností realizovat i značně rozsáhlé výzkumné projekty.
Některé fakulty neprávem podceňovaných regionálních univerzit příjemně překvapují svou flexibilitou a schopností realizovat i značně rozsáhlé výzkumné projekty. To se podařilo také Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Její katedra biologie ve spolupráci s Entomologickým ústavem Akademie věd České republiky uspořádala ve dnech 10. a 11. ledna 2002 konferenci s názvem "Biodiverzita a přírodní podmínky Novohradských hor". Na této konferenci byly prezentovány výsledky práce na výzkumném úkolu, který byl řešen studenty pod supervizí odborníků v rámci pětiletého grantu, uděleného univerzitě Ministerstvem školství. Předmětem výzkumu bylo široké spektrum součástí živé i neživé přírody - od hodnot zdejšího krajinného rázu a druhovou rozmanitost, přes nerostné bohatství až ke kvalitě vod, půdy a klimatickým poměrům. Výsledkem byla řada velmi kvalitních výstupů, použitelných pro práci dalších odborných pracovišť.(Je ovšem také otázkou, zda některá zjištění, např. údaje o výskytu berylů či vltavínů, nebudou zneužita těžařskými "zlatokopy"). Důvodů, proč se předmětem odborného zájmu stala právě oblast Novohradských hor, byla celá řada. Kromě dostupné vzdálenosti ( území se nachází v částech českobudějovického a českokrumlovského okresu) to byla především bohatá biodiverzita Novohradska, dosud málo poškozeného civilizačními tlaky a jeho jedinečný krajinný ráz. Byla to také snaha o tzv. pilotní odborné zmapování těch částí území, které byly před rokem 1989 prakticky nepřístupné, protože se nacházely v hraničním pásmu. Organizátoři konference chtěli též připomenout, že jedna z nejcennějších částí Jihočeského kraje zůstává stále bez významnější ochrany, ač byla už před více než dvaceti lety navržena k vyhlášení jako chráněná krajinná oblast. To vyvolává znepokojení zejména mezi poučenější částí jihočeské veřejnosti, neboť tato atraktivní krajina se stává předmětem zájmů ryze komerčních a může být ohrožena některými neuváženými projekty. Hned po převratu to byly megalomanské plány firmy FANDA na Pohoří, z nichž na štěstí sešlo. Riziko dalších podobných snah není však zažehnáno. Hovoří se o ekonomickém přínosu pro region z intenzívního turistického "průmyslu", existují už záměry staveb golfových areálů na desítkách hektarů dosud nedotčené krajiny, velkokapacitních kempů či hromadné obytné zástavby (např. tzv. "novohradské "Beverly hills" v lokalitě Veveří). S tím souvisí i tlaky na rozšiřování silnic a stavby nových výrobních kapacit. Vyhlášení CHKO brání zatím legislativní důvody - k nimž patří jistá "nedodělanost" zákonů v záležitostech vyhlašování velkoplošných chráněných území. Bohužel je také nutno konstatovat, že k tomu chybí , právě tak jako za komunistického režimu, i dnes, politická vůle. Zajímavý je např. i posun v názorech místní samosprávy na vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Zatímco hned po roce 1990 většina zastupitelů dotčených obcí vyslovila souhlas s vyhlášením, koncem devadesátých let byl poměr právě opačný. Podle názoru jednoho z přednášejících, ing. Františka Urbana z Agentury ochrany přírody a krajiny, je to výsledek často necitlivého přístupu státní ochrany přírody a fundamentalismu environmentálně zaměřených občanských sdružení. Znalci místních poměrů na Novohradsku však mají jiné vysvětlení : Původní popřevratová obecní zastupitelstva, v nichž převládali idealisticky zaměření lidé, byla po roce 1992 vystřídána garniturou nových, často až příliš pragmatických zastupitelů, vyznávajících ničím nekultivovaný trh bez ohledu na etické a ekologické zájmy. Ti chápou jakoukoliv snahu o ochranu přírodního a kulturního dědictví jako nepřípustnou brzdu tzv. "rozvoje". Více méně úspěšně se tyto názory šíří i mezi místními obyvateli, kteří jsou v době zvyšující se nezaměstnanosti přístupnější obavám z existenční nejistoty. K manipulaci veřejným míněním vydatně přispívají někteří bývalí exponenti komunistického režimu, dnes významní místní podnikatelé, kteří straší své spoluobčany chmurnými vidinami. K nim patří údajně i hrozba, že by stejně jako v 1. zóně národního parku, neměli lidé volný přístup do lesa. Po našem vstupu do Evropské unie bude kategorizace našich chráněných území přizpůsobena systému, vypracovanému Světovou unií ochrany přírody (IUCN), spolu s Evropskou federací národních a přírodních parků (EUROPARC). Podle jejich kritérií by si ovšem území Novohradských hor označení národní park zasloužilo. Rozhodně tu však nehrozí omezování plnohodnotného života místních obyvatel. Jen je třeba, aby se každý z nich zamyslel nad svým "žebříčkem" hodnot. K těm nejdůležitějším patří přece i zdravé a estetické životní prostředí. To se ostatně může stát v kontextu dlouhodobého strategického plánování rozvoje regionu velmi významnou ekonomickou devizou, o čemž svědčí i zkušenosti ze sousedních států. Ve své přednášce o biodiverzitě rakouské příhraniční části Novohradských hor to potvrdil Dr. Hans Uhl z rakouské kanceláře World Wildlife Fund. I když, jak upozornil, také v Rakousku je systém ochrany přírody zpochybňován některými lidmi a institucemi. Rakouští odborníci jsou přesvědčeni, že by si území Novohradských hor po obou stranách hranice zasloužilo vyhlášení biosférické rezervace. Odborná výzkumná práce na území Novohradska nemůže být nikdy považována za zcela dokončenou. K tomuto přesvědčení dospěl i jeden z průkopníků vědeckého bádání v Novohradských horách, RNDr. Stanislav Kučera z Botanického ústavu Akademie věd. "Zdejší přírodou jsem neustále překvapován. Čím déle se jí zabývám, tím víc musím s pokorou přiznat, že o ní toho mnoho nevíme", vyjádřil se kdysi, v polovině osmdesátých let. Pro starší účastníky byla konference zároveň také vzpomínkou na tohoto obětavého vědce, který se už začátku nového tisíciletí nedočkal. Výzkumný úkol Jihočeské univerzity nadějně na jeho práci navázal. Věřme, že i v budoucích letech získají vysokoškolská pracoviště dostatek finančních prostředků na jeho pokračování. Důkladné přírodovědné zmapování celého území Novohradských hor, zejména monitoring ohrožených taxonů, je velmi potřebné. Stejně důležité je ovšem zajištění jeho účinné ochrany. V tomto ohledu je trochu škoda, že z konference nevzešla přímá výzva k urychlenému vyhlášení chráněné krajinné oblasti, např. otevřeným dopisem jejích účastníků Parlamentu České republiky, krajským zastupitelům a Ministerstvu životního prostředí. Účastníci konference se v jejím závěru shodli na znění návrhů státní správě i badatelské komunitě, v němž upozorňují na klíčový charakter polohy Novohradských hor v mnoha aspektech. Kromě jiného propojují Hercynskou a Panonskou soustavu a spoluvytvářejí biokoridor Šumava - Novohradské hory - Třeboňsko - Novobystřická vrchovina - jihozápadní výběžky Českomoravské vrchoviny - Waldviertel - Podunají. Patří k nejlesnatějším územím střední Evropy severně od Alp. Splňují všechna kritéria pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Těmto návrhům a doporučením však většina sdělovacích prostředků neposkytla náležitou publicitu. Jaroslava Brožová, České Budějovice V lednu 2002 pro Rádio Svobodná Evropa, Hlasy a ohlasy

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...