Jihočeské matky

občanské sdružení

PŘEHLED SPRÁVNÍCH A OSTATNÍCH ŘÍZENÍ, V NICHŽ JSME SE ZÚČASTNILI V ROCE 2001

20.4.2002
Autor: JČM
Okres Pelhřimov

přestal být v roce 2001 součástí Jihočeského kraje. Přesto nám Referát životního prostředí poskytl informace o některých zahajovaných řízeních. Jednalo se zejména o stavby základnových stanic pro mobilní telefony, z nichž některé nebyly realizovány, poté, kdy jsme poukázali na výrazné narušení krajinného rázu a dokonce na porušení zákona nelegální realizací jedné z takových staveb. Dále jsme se zúčastnili správních řízení ke stavbám, týkajícím se přírodní památky Křemešník a jejího ochranného pásma, k nevhodné přestavbě rekreačního objektu v Přírodní rezervaci Ivaniny rybníčky nedaleko Křemešníka a k těžbě žuly v lomu Ondřejov.

V okrese Tábor

pokračovala asanace ekologické zátěže toku Dírenského potoka a Andělské stoky z bývalých Jihočeských dřevařských závodů v Soběslavi. Termín dokončení prací byl prodloužen do konce roku 2002.

V areálu firmy FONTEA Veselí nad Lužnicí proběhlo řízení o odstranění nepovolené stavby, sloužící k čerpání kvalitní pitné vody pro její balení z dalších vrtů. Navýšená kapacita čerpání podzemní vody nebyla povolena.

Průběžně probíhala územní, stavební a vodoprávní řízení k částem dálnice D3. které byly tzv. "salámovou metodou" posouzeny samostatně v procesu EIA. Snažili jsme se (zatím neúspěšně) prosadit posouzení celé trasy dálnice z Prahy ke státní hranici i s posouzením přeshraničních vlivů. Proces posuzování vlivů na životní prostředí probíhal také k velkovýkrmně prasat v Ratibořicích.

Na základě žádosti místního občanského sdružení jsme podávali stanovisko k územnímu plánu obce Klenovice, kde se uvažuje o rozšíření skládky komunálního a inertního odpadu pro Táborsko. Místní občasné s navyšováním kapacity skládky nesouhlasí, neboť se jedná o rekreační oblast.

V okrese proběhlo několik správních řízení ke stavbám základnových stanic pro mobilní telefony, k odbahňování rybníků, při němž mohlo dojít k ohrožení některých chráněných druhů, které se zde vyskytují (např. ďáblíku bahenního). K těmto řízením jsme požadovali odborné stanovisko AOPK a uložení ochranných podmínek při realizaci odbahnění.

Mnohá řízení se týkají kácení stromů, zejména ve městě Tábor. Úbytek objemu vzrostlé zeleně je velmi markantní, je zdůvodňován dlouholetým zanedbáním péče o stromy v uplynulých desetiletích a jejich špatným stavem. Posouzení jejich stavu nebývá vždy zcela objektivní, úbytek zeleně není dostatečně nahrazen ani uloženou náhradní výsadbou.

Vstupujeme do správních řízení k nevhodným rekreačním stavbám v nivách řek a k nežádoucímu oplocování dosud volné krajiny.

V okrese je sice ustavena místní skupina Duhy a několik dalších občanských sdružení na ochranu přírody, do správních řízení se zpravidla bohužel nepřihlašují.

Zúčastnily jsme se procesu tvorby návrhu územního plánu velkého územního celku Táborsko, při jeho schvalování krajskými zastupiteli nebyly však naše připomínky vůbec zohledněny.

V okrese Písek

pokračovala příprava realizace golfového areálu Červený ovčín u Kestřan. Proběhlo správní řízení k demolici bývalého renesančního schwarzenbergského statku (objekt ve vlastnictví Fondu národního majetku byl v devadesátých letech po požáru rozkraden a stavebně zcela zdevastován). V rámci řízení bylo porušeno několik zákonů (stavební zákon, zákon na ochranu přírody a krajiny, zákon na ochranu památek). Demoliční řízení bylo po našem odvolání pro nezákonnost zastaveno a bylo obnoveno v roce 2002. Investor až dosud nepředložil žádný projekt golfového areálu, přesto již v roce 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí, pouze na základě žádosti se stručným popisem záměru! Dodatečně (po našich opakovaných žádostech) má být snad zpracováno biologické hodnocení dotčeného území.

Další správní řízení se týkala kácení stromů, odbahňování rybníků, výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů. Orgány ochrany přírody příliš mnoho správních řízení nevedou, většinu záměrů řeší pouhým vydáním stanoviska. Tím předem vylučují účast občanských sdružení v rozhodování o záležitostech, týkajících se životního prostředí. Zákon 114/1992 Sb. jim podobný postup bohužel umožňuje.

V okrese Strakonice

jsme řešili nesprávný postup stavebního úřadu, který po dobu tří let ignoroval naši žádost o informace podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb. Stížnosti na stavební úřad jsme postupně podávaly referátu regionálního rozvoje okresního úřadu, územnímu odboru ministerstva pro místní rozvoj, ministrovi pro místní rozvoj. V současné době se údajně pro složitost (!) věc na ministerstvu přezkoumává.

Pokračujeme ve spolupráci se Sdružením pro obnovu Dobrše u Volyně při úsilí o revitalizaci přírodních a památkových hodnot obce a okolí, v němž jeho členové narážejí na nezájem až odpor místního zastupitelstva a majitele části zdejší tvrze, bývalého majora SNB Tachojeva.

Zúčastnili jsme se procesu EIA k přestavbě objektů bývalého družstevního kravína v Čičenicích na velkokapacitní chov prasat.

Ve třetím čtvrtletí proběhl proces EIA ke stavbě obalovny živičných směsí v Sousedovicích jihovýchodně od Strakonic. Stavba má být realizována v lokalitě, jejíž krajinný ráz byl již v sedmdesátých letech narušen stavbami bývalého zemědělského družstva, navíc byl pozemek devastován nevhodným nakládáním s hnojem. V roce 1994 zde byla přes odpor místních lidí postavena továrna firmy WESTRA, podařilo se jim pouze zabránit realizaci části chemického provozu. V blízkosti pozemků, které mají být celé obětovány průmyslovému areálu, se nachází celá řada maloplošných chráněných území, přírodních památek a interakčních prvků ÚSES, z nichž sousední malý mokřad bude stavbou a provozem obalovny přímo ohrožen. Provoz obalovny je velmi hlučný a prašný, vznikají při něm vibrace a odpařují se škodliviny do ovzduší. S tím bude spojen nárůst obtěžující těžké nákladní dopravy. Proces EIA probíhal nestandardně, posudek k dokumentaci byl vypracován v předstihu, ještě předtím, než byla vydána závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a dříve, než bylo Krajským úřadem oficiálně zadáno vypracování posudku. Veřejné projednání se uskutečnilo mimo dotčenou obec a v době, kdy se ho nemohli zúčastnit místní občané. V obci vznikla protestní petiční akce. Na základě naší stížnosti správnost průběhu procesu EIA přezkoumává Ministerstvo životního prostředí. Další řízení ke stavbě budou pokračovat v roce 2002.

Ve správních řízeních ke stavbám základnových stanic pro mobilní telefony, v nichž se dříve projevovala příliš velká benevolence orgánů ochrany přírody, se nám podařilo dosáhnout stavu, kdy si vždy referát životního prostředí vyžádá odborné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny

Méně úspěšné je naše sdružení ve správních řízeních k povolení těžební činnosti v řadě kamenolomů, které se zde nacházejí zejména na Blatensku (např. v Krtech či Škalí). Touto těžbou je devastován krajinný ráz, dochází k negativním zásahům do biodiverzity těchto lokalit i do životního prostředí místních obyvatel, kteří jsou obtěžováni zejména hlukem, svibracemi, prašností a emisemi z nákladní dopravy. Vzhledem k nezaměstnanosti s těžbou zastupitelé okolních obcí souhlasí, státní ochrana přírody k tomu běžně vydává výjimky z ochrany chráněných a ohrožených druhů, zejména pro nedokonalost zákona č. 114/1992 Sb. Snažíme se alespoň dosáhnout kompromisů - nenavyšování těžby, nerozšiřování těžebních jam a zajištění důsledné účinné rekultivace území. Revitalizace těchto lokalit je reálná - např.v oblasti Pálence u Mračova byl na místě bývalého kamenolomu vyhlášen přírodní park.

V okrese Prachatice

se řada správních řízení týká změn kultury zemědělského půdního fondu, kdy se snaží majitelé pozemků o vynětí luk z ochrany, aby mohly být oploceny jako zahrady nebo přeměněny ve stavební parcely. Některé řízení se týkají i zalesňování. Prachatický okrese je přitažlivý pro potencionální stavebníky rekreačních objektů, k tomu jsou vedena řízení k zásahu do krajinného rázu, nebo k odstranění nepovolených staveb v krajině. Další správní řízení, jichž se účastníme, se týkají kácení stromů v Prachaticích i ve volné krajině. V obci Zdíkov udržujeme kontakt s paní Dagmar Kjučukovou, členkou místní komise životního prostředí. Na její žádost jsme se přihlásili do správního řízení k vyhlášení velmi cenné části části místního lesa přírodní památkou nebo lesem zvláštního určení. Připomínkovali jsme koncept řešení územního plánu velkého územního celku Prachaticko, v němž byla opomenuta ochrana některých maloplošných chráněných území a navrhována realizace z ekologického hlediska nepřijatelné vodárenské nádrže Krejčovice u Zbytin. Zcela nepřijatelý je záměr vybudovat lyžařský areál v 1. zóně národního parku na Smrčině či Hraničníku.

Ve Lhenicích stále ještě není uzavřena kauza nepovoleného skladování zeminy, znečištěné PCB, z níž tyto toxické látky unikají do okolního prostředí, jak potvrdil i forenzní průzkum ČIŽP. Pachateli - firmě ETT Praha - byly uloženy už tři pokuty v celkové výši cca 2 miliony Kč, které ovšem nejsou zaplaceny. V roce 2001 jsme navštívili tuto lokalitu spolu s MUDr. Miroslavem Šutou, odborníkem organizace Greenpeace na toxikologii. Ze skládky byly odebrány další vzorky zeminy a zjištěno trvající ohrožení životního prostředí. Přes podané trestní oznámení zůstává stav nezměněn. Zúčastnili jsme se procesu EIA k legalizaci a rozšíření motokrosového areálu na okraji města Netolice, ketrý byl bez řádných povolení postaven Svazarmem ještě za minulého režimu. Přístavbu a provoz areálu nedoporučila Agentura ochrany přírody a krajiny z hlediska narušení krajinného rázu a z důvodu erozního rizika, námitky měli i památkáři, neboť se jedná o jednu z nejcennějších archeologických lokalit. Město Netolice přesto záměr podporuje. Byli jsme také účastníky správních řízení k vysílači radiokomunikací na Mařském vrchu u Vimperka, k nevhodnému nadzemnímu vedení vysokého napětí u obce Koryto a k záměrům stavby několika základnových stanic pro mobilní telefony. Společným úsilím s dalšími environmentálními organizacemi, zejména "zviditelněním" nečinnosti referátu životního prostředí ve sdělovacích prostředcích, jsme dosáhli v roce 2001 alespoň toho, že k těmto stavbám začali zahajovat správní řízení a tím poskytli veřejnosti možnost odvolání proti stavbám těch stožárů , které nejvíce narušují krajinný ráz.

Na území CHKO Blanský les jsme se zúčastnili správních řízení k některým stavbám rekreačních objektů v jádrové části chráněné krajinné oblasti. Jednalo se o takové stavby, jejichž projekty měly být necitlivě změněny exteriéry původních zemědělských usedlostí, postavených zde původními osadníky jako po svazích roztroušené venkovské statky německého typu. Těmito nevhodnými přestavbami, event. novostavbami by byl narušen krajinný ráz zdejší CHKO.

K dalším kauzám patřila přestavba penzionu a restaurace v Kuklově, myslivecká střelnice v Jánském Údolí, vysílač Rádia Faktor na Kleti, hala pro chov prasat v Mříčí, rozšiřování autocampingu ve Chvalšinách, pochybení myslivců při výkonu práva myslivosti v přírodní rezervaci Vyšenské kopce (nevhodné posedy, neetická újediště a škody v rezervaci), chemické posypy v 1. a 2. zóně CHKO, nevhodné osvětlení v některých částech CHKO, přispívající k nadbytečnému světelnému smogu, rušícímu volně žijící živočichy.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí probíhal ke stavbě velkokapacitního kravína v Habří, ke kamenolomům v Plešovicích a Zrcadlové Huti, k těžbě krystalů granátu ve Ktiši - Dobročkově. Zúčastnili jsme se též řízení ve věci nepovolené skládky u osady Rojšín. Krajinářsky a biologicky velmi cenné území mezi CHKO Blanský les a CHKO Šumava nepatří bohužel do kompetence orgánů státní ochrany přírody , neboť se jedná o vojenský výcvikový prostor Boletice. Ke zde prováděným činnostem vedou správní řízení orgány vojenské správy a veřejnost do nich nemůže vstupovat, ač se jedná často o aktivity velmi problematické. Toto území se v posledních letech stává cvičištěm pro armády všech členských států NATO, které se tak vyhýbají konfliktu s obyvateli svých zemí, nesouhlasících s poškozováním životního prostředí těmito manévry.

Na území CHKO a NP Šumava se snažíme nevstupovat do vyhroceného sporu o kácení porostů napadených kůrovcem, neboť nemáme časovou kapacitu, abychom se mohli tak složitým problémem zabývat do hloubky. Správní řízení, kterých se zúčastníme, se zejména týkají výstavby nových rekreačních kapacit, často předimenzovaných, nebo umístěných v nevhodných lokalitách, kde by narušovaly krajinný ráz či biodiverzitu území. K těm patří například výstavba tzv. prázdninových bytů na Frýdavě., či četná ubytovací zařízení v okolí horní Vltavy, dokonce i u tak exponovaných lokalit, jako je Mrtvý luh. Někdy jsou tyto stavby navenek prezentovány jako "bytová" výstavba a jsou na ně neoprávněně čerpány dotace Ministerstva pro místní rozvoj.Jako obzvlášť neestetický projekt lze uvést např. uvažovanou nevhodnou přestavbu penzionu NETTIE v Posudově u Frymburka. Pouze některé z těchto projektů jsou z hlediska ochrany přírody akceptovatelné, např. rozšiřování lyžařského areálu na Kramolíně či Sportovně rekreační areál u Lipna na Slupečné, kde jsme též byli účastníky řízení. V rámci posledně jmenovaného projektu je také prováděna revitalizace Plískovického potoka, což považujeme za velmi pozitivní aspekt.

Přírodní charakter levého břehu Lipna je postupně přeměňován nejen výstavbou v samotné obci Lipno ( projekt Marína, Riviéra, apod.) Dalšími projekty jsou nové chatové osady, Jachetní přístav v Lojzových Pasekách a na Kovářově, Plánují se další rekreační kapacity, bez toho, aby byla vypracována společná koncepce jejich maximální únosnosti pro oblast okolo Lipna. Obáváme se, že v případě přemostění Lipna podobný osud čeká i pravý břeh, jehož přírodní hodnoty byly zatím z větší části od civilizačních vlivů ušetřeny.

S výše uvedenými projekty souvisí i potřeba zkapacitňování komunikací či výstavba nových ( např. silniční přeložka I/39 Hořice - Černá v Pošumaví).

Další správní řízení se týkají základnových stanic pro mobilní telefony a vzdušného elektrického vedení. Správa CHKO ve Vimperku v minulých letech vydávala některá rozhodnutí dosti benevolentně, poté, kdy jsme se přihlásili do několika správních řízení a žádali stanovisko AOPK, situace se zlepšila.

Na pravém břehu Lipna zmíním kauzu přístavby zemědělského areálu v Pestřici u Valtrova. Bývalý Schwarzenbergský objekt převzala ve zdevastovaném stavu po státních statcích česko-rakouská firma, která pokračovala v nepřijatelném způsobu hospodaření. Dnes je předložen projekt přístavby a rozříření areálu. Požadujeme přizpůsobení exteriéru stavby původním historickým budovám a zajištění objektů proti úniku močůvky do lipenské nádrže.

Nelíbí se nám benevolentní udělování výjimek k vjezdu motorovými vozidly do 1. zóny národního parku Šumava., které je v kompetenci územního odboru MŽP. Zatím trvá stav, ne kdy není povolován vstup občanským aktivistům, kteří by se chtěli přesvědčit o hospodaření v parku, zatímco je vydávána pod nejrůznějšími záminkami celá řada povolení jiným občanům k zajištění jejich podnikatelské činnosti.

O tom, že ekologicky šetrné získávání energie z malých vodních elektráren nemusí vždy přírodě prospívat, jestliže jejich provozovatel nerespektuje ostatní zájmy ochrany přírody, svědčí kauza zničení biotopu ohroženého živočicha mihule potoční v lokalitě Polka.

Další problematickou kauzou, v níž jsme se účastnili, je realizace letiště v Blatné u Frymburka, jehož celkový projekt sice zatím neuspěl pro velký odpor místních obyvatel, investor se proto snaží prosadit záměr tzv. "salámovou" metodou.

V okrese Český Krumlov

jsou vedena četná správní řízení k umístění staveb v krajině, neboť se zde nacházejí čtyři přírodní parky - Poluška, Soběnovská vrchovina, Vyšebrodsko a Novohradské hory.

V poslední době sílí tendence k zalesňování zemědělských ploch, vhodnost tohoto postupu je ovšem nutné posuzovat individuálně. Nesouhlas orgánů ochrany přírody s novostavbami ve volné krajině se snaží někteří stavebníci obcházet umístěním mobilních "buněk".

V poslední době, po personální změně na oddělení ochrany přírody referátu životního prostředí, se práce tohoto úřadu zhoršila. Povolil např. i tak nepřijatelný záměr, jakým je průmyslová těžba vltavínů v Přírodní památce Besednické vltavíny a to i přes odpor místních obyvatel. Jsme účastníky těch správních řízení, jež vede k věci báňský úřad.

Za nepřijatelnou z hlediska veřejných zájmů ochrany přírody považujeme každoroční automobilové závody Rallye Č. Krumlov, procházející krajinou několika přírodních parků.

Zatím neúspěšně poukazujeme na škody, způsobené hlukem, emisemi a ničením cest, vliv silné automobilové lobby není ochranou přírody dostatečně vyvažován.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí probíhal ke stoupacímu pruhu silnice I/39 z Č. Budějovic do Č. Krumlova v úseku v úseku u Rájova. Tyto úpravy si vyžádají masívní kácení silniční zeleně, zásah do biotopu ohrožených druhů a také likvidaci některých zbytků historické silnice (kamenné mostky).

V samotném městě dochází k některým nevhodným, urbanisticky nepřijatelným aktivitám, které by měly být regulovány památkovým zákonem. Bohužel pro jeho neúčinnost a nemožnost účasti veřejnosti v těchto kauzách snaží se občanská sdružení, včetně našeho prosadit posouzení některých záměrů z hlediska krajinného rázu. Konfliktní z hlediska zájmů ochrany přírody budou některé navrhované aktivity v územním plánu města Č. Krumlov.

Naprosto nepřijatelné jsou některé části návrhu územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko, jehož veřejného projednání jsme se též zúčastnili. K nim patří zejména navrhovaná trasa dálnice D3, přemostění Lipna a vyjmutí některých území z CHKO Šumava.

Velká část správních řízení je orientována do oblasti Kaplicka, kam se v souvislosti s existencí hraničního přechodu na významné silnici do Rakouska soustředují mnohé podnikatelské aktivity. Jako účastníci správních řízení se snažíme, aby přitom byly využity stávající dočasně nefunkční objekty (tzv. "brownfields"), aby nedocházelo ke zbytečné další zástavbě dosud volné krajiny. Často se jedná o tovární hal, jejichž exteriér je možné stavebně upravit a výsadbou zeleně odclonit tak, aby méně narušovaly krajinný ráz. Snažíme se také přesvědčovat investory, aby více využívali obnovitelné zdroje energie. Bohužel, některé záměry jsou zcela nepřijatelné, např. výstavba ekologicky rizikových provozů firmy FIAMM či BRAWE v ochranném vodárenském pásmu. Přes odpor místních obyvatel jsou přitom tyto problematické výrobní kapacity prosazovány místními i krajskými zastupitelskými strukturami. Řada správních řízení se týká opět rekreační výstavby v přírodním parku Soběnovská vrchovina a Poluška, jejíž živelnost je nutno usměrňovat, zatímco k pozitivním jevům patří výstavba několika nových malých ekologických farem. Z hlediska narušení krajinného rázu je problematická i stavba areálu kasina v blízkosti hraničního přechodu v Dolním Dvořišti.

K záměrům, se kterými jsem jako účastníci řízení nesouhlasili, patří přeložka silnice Soběnov - Kaplice, která by měla procházet biologicky i krajinářsky velmi cenným terénem, dále některé trasy nadzemního elektrického vedení, které bylo možno řešit kabeláží (např, Močerady - Slupečná), výstavba některých základnových stanic pro mobilní telefony.

K našim naprostým neúspěchům lze počítat demolici historického Kamarýtova domu ve Velešíně, který musel ustoupit parkovišti. Úspěšně skončila kauza vodního zdroje pro obyvatele osady Michnice, v níž nás také místní lidé požádali o pomoc. Neúspěšně skončil proces EIA k velkokapacitním chovům hospodářských zvířat ve Velešíně a v Chodči.

Ve věci poškozování biokoridoru potoka činností lomu v Kaplici se nám podařilo po dvouletém úsilí dosáhnout alespoň částečné nápravy, předložení projektů výsadby dřevin a náhradních rekultivací.

Nejcitlivější částí Kaplicka je okolí Pohoří na Šumavě, jehož přírodní hodnoty patří k nejcennějším v jižních Čechách. I zde se snažíme svou účastí ve správních řízeních omezovat nežádoucí civilizační dopady, zatímco vítáme některé záměry ekologicky přínosné, např. obnovy rybníků, revitalizaci vodních toků či obnovy malých vodních elektráren ve vhodných lokalitách (např. v Radčicích).

V minulých dvou letech se ještě více zhoršila činnost orgánů ochrany přírody Okresního úřadu v Č. Budějovicích. Toto pracoviště dnes zcela podléhá nejrůznějším mocenským tlakům a neplní své funkce, vyplývající ze zákona. K mnohým zásahům do krajinného rázu nevede vůbec správní řízení, tím je i vyloučena možnost účasti veřejnosti. Bohužel zákon o ochraně přírody je formulován tak, že takový postup úřadům umožňuje.

K nejkonfliktnějším kauzám v okrese, která pokračuje už čtvrtým rokem, patří záměr výstavby golfového areálu na Podskalské louce v Hluboké nad Vltavou. Zde se majitel pozemků, investor i Okresní úřad dopouštějí zcela evidentního porušování zákonů, přičemž jsou v tomto chování podporováni vlivnou regionální politickou lobby.

Dalším dlouhodobým problémem, který se táhne už od roku 1997, je uvažovaná výstavba gigantické spalovny komunálního odpadu v Mydlovarech. V této věci spolupracujeme s místní samosprávou a občanským sdružením "Cesta"z Munic.

Byli jsem účastníky řízení v kauze lomu Slavětice u Všemyslic, kde se obnova těžby pararuly také setkala s nesouhlasem místních lidí. Naopak těžba štěrkopísku ve Vrábči zatím místní odpor nevyvolala, byli jsme jediní, kdo jsme poukazovali na rizika pro životní prostředí.

K zajímavému konci vyústila kauza továrních hal u Nové Vsi. Ač jsme prohráli soudní spor s Okresním úřadem, který nás záměrně vylučoval ze správních řízení, výstavba závodu M-Technik se nakonec realizovala v průmyslové zóně Prachatice. Úspěšně jsme také zabránili umístění obřích reklam firmy Mattoni u Čejkovic a Vitína, neúspěchem naopak skončila kauza zbytečného kácení rekreačního lesa v k.ú. Dobrá Voda u Č. Budějovic.

Některé záměry se nám podařilo vhodně usměrnit tak, aby nebyly konfliktní se zájmy ochrany přírody (např. sportovní areál v Třebíně, který obec začala budovat "načerno"), nebo obnovu Královského rybníka v Rudolfově, kde jsme prosazovali zachování cenné olšiny. v

Podávali jsme také svá stanoviska ke konečnému návrhu územního plánu velkého územního celku Českobudějovicka i k některým územním plánům jednotlivých obcí, většinou na žádost místních obyvatel, kteří nás požádali o podporu.

Většina správních řízení, která vede českobudějovický magistrát, se týkají kácení stromů.

Vzhledem k dlouhodobému zanedbání je městská zeleň ve špatném stavu a vyžaduje často i velmi razantní zásahy tam, kde by nestabilní stromy mohly ohrožovat bezpečnost. Nejcitlivější místa těchto rekonstrukcí jsou v historických částech města, často jsou ke kácení navrhovány i zcela zdravé stromy, jejichž umístění nekoresponduje s návrhem projektantů. Snažíme se svou účastí v těchto řízeních nadměrné kácení omezovat, zdravé stromy zachraňovat před likvidací - a tam, kde nemohou nikoho ohrozit, zachovat i některé méně vitální dřeviny.

Pokračovala některá správní řízení ke stavbám dalších hypermarketů na periferii města.
Vyjadřovali jsme se k urbanistickým studiím, řešící některé části města, např. hlavní pěší zónu v Lannově třídě, Senovážné a Mariánské náměstí, Park Na Sadech a stali se účastníky následných správních řízení.

Méně přijatelná je výstavba nových průmyslových závodů, pokud nevyužívá již stávajících objektů. Pozitivně hodnotíme např. využití bývalého areálu "Škodovky" pro výrobu závodu KERN-LIEBERS. Oceňujeme i citlivý přístup tohoto investora k okolní zeleni.
V nedalekém Lišově byla ukončena letitá kauza rozšiřování skládky komunálního odpadu naším neúspěchem - rozšířený provoz skládky by povolen na dalších cca 10 let, přičemž její negativní dopady na životní prostředí nebyly napraveny.

Obyvatele Trhových Svinů, kteří se brání výstavbě silniční přeložky, jež by "překrojila" městečko neprůchodnou bariérou, jsme podpořili svou účastí ve všech rozhodovacích řízeních. Územní rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno a věc vrácena k novému projednání.

Na Novohradsku, které patří k nejcennějším částem Jihočeského kraje, jsme se zúčastnili řízení ke stavbě plynovodu, k nevhodné intenzifikaci chovu ryb, k uvažované demolici hospodářských budov tvrze Cuknštejn v Národní přírodní rezervaci Terčino Údolí.

Protiprávně jsme byli vyloučeni z účasti ve věci přístavby závodu na výrobu balené vody HBSW Dobrá Voda, kde investor za přispění úřadů "obešel" zákon a vyhnul se posuzování vlivů na životní prostředí v procesu EIA.

Na území CHKO Třeboňsko byla vedena správní řízení k základnovým stanicím pro mobilní telefony. Vyjadřovali jsme se též k dokumentaci EIA k elektrifikaci železnice do Českých Velenic. Schvaloval se návrh územního plánu města Třeboně, jehož některé části nebyly v souladu se statutem CHKO. Např. v Branné u Třeboně podniká jeden ze spoluinvestorů nechvalně známého zábavního parku Rajchéřov, jenž zamýšlí změnit své zemědělské pozemky (louky) v blízkosti významných krajinných prvků v zónu hromadné bytové výstavby.

Ani kauza Rajchéřova v Přírodním parku Česká Kanada na Jindřichohradecku není ještě definitivně uzavřena . Majitelé pozemků se snaží omezit výskyt zvláště chráněných druhů nepovoleným kácením zeleně a nepovolenými zásahy, měnícími kulturu pozemků z luk na ornou půdu. Na základně naší stížnosti věc řešila ČIŽP a policie, nájemce pozemků byl podmínečně odsouzen za porušení zákona.

Zúčastnili jsme se celé řady správních řízení, týkajících se zejména zásahů do krajinného rázu v České Kanadě. Ta se týkala např. staveb základnových stanic pro mobilní telefony, některých nevhodných rekreačních staveb, snah omezovat průchodnost krajiny jejím oplocováním. Několika nepřijatelným stavbám se podařilo zatím zabránit, např. základnové stanici u Stálkova, u Valtínova či u Slavonic, hromadné rekreační výstavbě v Bílé u Číměře či na Novém Světě u Českého Rudolce. Nevhodný rekreační areál v Mostech u Kunžaku bude bohužel realizován. Záměr pořádání mistrovství Evropy v autotrialu v Rokytově dolině u Kunžaku byl dočasně zastaven, až do zpracování dokumentace EIA. Uvažovaná stavba hangáru pro ultralehká letadla u Kunžaku také nebyla realizována.

Naopak podporujeme aktivity, související s "měkkou" turistikou, např. malý penzion s odpočívárnou a servisní opravnou pro cykloturisty, který je citlivě adaptován z bývalého statku ve Valtínově. Místním občanům ze sdružení Česká Kanada jsme pomáhali řešit problémy s hlukem a nepovolenými přístavbami restauračního provozu v areálu hradu Landštejna. Připomínkovali jsme územní plány Slavonic, Českého Rudolce a Nové Bystřice.

Na žádost místních občanů jsme se zúčastnili správních řízení k nevhodně umístěné stavbě čističky odpadních vod v Nové Včelnici, která by zápachem obtěžovala obytnou zónu.

Ve věci liniového kácení břehového porostu u Nežárky v okolí Lásenice se nám podařilo dosáhnout kompromisní probírky a kácení po etapách.

Méně úspěšní jsem byli ve věci nepovolené stavby rekreačního areálu u rybníka Bílý v Okrouhlé Radouni. Pražský podnikatel zde "na černo" oplotil rybník, vystavěl na břehu rybářskou restauraci s penzionem a velkým parkovištěm, odklonil tok potoka, vysázel zde nevhodné dřeviny, bez povolení veterinářů i dalších úřadů zde zřídil pštrosí, mufloní a kančí farmu. Přesto, že porušil hned několik zákonů a že nám inspekce životního prostředí dala za pravdu, byl tento areál dodatečně legalizován.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí proběhl k silničnímu obchvatu Nové Olešné. Všechny čtyři posuzované varianty byly konfliktní z hlediska zákona na ochranu přírody. Doporučená varianta by navíc ohrožovala vodní zdroje této obce. Jedná se zde o názorný příklad, že nárůstem automobilismu dochází k těžko řešitelným situacím. Aby bylo životní prostředí v obci snesitelnější, stavějí se obchvaty, které však mají celou řadu jiných negativních dopadů. Chybí systémové řešení podpory jiných druhů dopravy.

V Jindřichově Hradci probíhala řízení ke stavbě dalšího hypermarketu, tentokrát v areálu bývalých Jarošovských kasáren. Neúspěšně jsme navrhovali parkovou úpravu tohoto areálu, přiléhajícího k nové reprezentativní budově knihovny. Další zbytečnou stavbou, kterou jsme se snažili zastavit, je záměr vybudovat na břehu rybníka Vajgar v části s dosud přírodním charakterem aquapark s umělými bazény, tobogánem a dalšími atrakcemi. Dalšími účastníky řízení byli místní ochránci přírody a Sdružení za jindřichohradeckou zeleň. Tito místní občané poukazovali na fakt, že nejsou dostatečně využívány ani krytý plavecký stadion, ani letní plovárna.

Proces EIA byly zahájen k uvažované těžbě žuly v lomu Horní Pole u Studené. Lidé z nejbližší, z větší části rekreační osady Rusko se sdružili v OS "Za Rusko krásnější", aby se společně bránili proti poškozování svého životního prostředí hlukem, prašností a vibracemi i proti ničení krajinného rázu zejména z dálkových pohledů z hřebenu Javořice.

Tam, kde v ochraně přírody přijatelně funguje státní správa, považují její pracovníci naši účast v jimi vedených správních řízeních za podporu prosazování práva. Některá pracoviště zpočátku naši účast nesla s nelibostí, vzhledem k nárůstu administrativy, časem si však zvykla a vzájemná komunikace probíhá dobře, neboť tito lidé pochopili, že účast veřejnosti může být ku prospěchu věci. Jsou však i taková pracoviště státní správy, která jsou zcela manipulována mocenskými strukturami, prosazující zájmy jednotlivců na úkor veřejných zájmů celospolečenských. V těchto případech občanská sdružení vlastně "suplují" nefungující státní správu. V případě nesprávných či zcela nezákonných rozhodnutí se mohou občanská sdružení domoci v odvolacím řízení nápravy Zároveň tak mohou pomáhat místním občanům či skupinám, ať už spoluúčastí v těchto kauzách nebo poradenstvím. Vzhledem k reorganizaci státní správy a přechod na působnost úřadů tzv. III. typu očekáváme, že na mnohých úřadech naše úsilí o výchovu úředníků ke spolupráci s veřejností bude muset začít opět od začátku.

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Karla Buriana 1288/3
České Budějovice
370 01

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...

A po nás planina

Lidé od Temelína

Lidé od Temelína