Jihočeské matky

občanské sdružení

Připomínky k posudku 78 změn na JETE

30.10.2001
V posudku se na několika místech uvádí, že JETE bude z hlediska jaderné bezpečnosti odpovídat jak všem současným požadavkům platným v ČR, tak všeobecné přijatým mezinárodním standardům (např. str. 17 a 102 posudku) a dále, že zahraniční mise (např. WENRA, MAAE), které JETE navštívily, konstatovaly dobrou kvalitu JETE.

I. V posudku se na několika místech uvádí, že JETE bude z hlediska jaderné bezpečnosti odpovídat jak všem současným požadavkům platným v ČR, tak všeobecné přijatým mezinárodním standardům (např. str. 17 a 102 posudku) a dále, že zahraniční mise (např. WENRA, MAAE), které JETE navštívily, konstatovaly dobrou kvalitu JETE. Pokud se vyskytly sporné otázky, byly vyjasněny (např. str. 48 přílohy 2 posudku). Čtenář pak nabývá dojmu, že se na JETE nevyskytují závažnější problémy a pokud ano, jsou bez problémů řešitelné.

Následující studie však dokládají opak výše uvedeného konstatování:

1. "Zpráva o jaderné bezpečnosti v kontextu rozšíření" - Rada EU (Skupina pro atomové otázky - WPNS), 27.5.2001: Doporučení kategorie 1: Česká republika musí jako krátkodobou prioritu zajistit bezpečnost vysokoenergetických potrubí proti prasknutí tak, aby odpovídaly všeobecně platným požadavkům EU. Doporučení kategorie 2: Zlepšení přepouštěcích a regulačních ventilů.

2. Také zpráva WENRA upozorňuje na závažné bezpečnostní nedostatky na JETE - jde opět o problematiku souběžného vedení potrubí ostré páry a napájecí vody na podlaží + 28 m a dále o nefunkčnost důležitých pojišťovacích ventilů při vniknutí směsi páry a vody. Zpráva jasně hovoří o tom, že "JETE v současnosti bezpečnostní úrovně zemí EU nedosahuje".

3. V rámci mezinárodního projednání JETE podle dohody z Melku bylo vydáno stanovisko (Austrian Technical Position Paper - July 2001) ze kterého mj. vyplývá, že důležité bezpečnostní otázky nebyly na JETE vyřešeny, jsou to např.: integrita tlakové nádoby, kdy nebyla provedena žádná předprovozní teplotně-tlaková zkouška (zjednodušené výpočty provozních křivek nestačí k prokázání integrity reaktorové nádoby). Dále bylo konstatováno, že program pro nedestruktivní testy nebyl dosud kalibrován a že nebyly použity specializované ultrazvukové testovací metody, které by zaručily spolehlivé zjištění větších defektů na reaktorové nádobě. Obvodové svary na parovodu na podlaží 28,8 m, resp. klíny pro omezovače švihu se po navaření nekontrolovaly. Funkční kvalifikace přepouštěcích a pojistných ventilů není stále hotová. Kvalifikace bezpečnostních komponent na JETE nebyla úplně provedena pro neobvyklé stavy (např. zemětřesení). Hodnocení seismického rizika nebylo, podle této studie, vyhodnoceno v souladu s nejnovějšími metodami hodnocení. Dva větší tektonické zlomy (Jáchymov/Hluboká a Blanice) probíhají kolem elektrárny ve vzdálenosti 5 a 13 km, některé menší poruchy jsou ještě blíže. Tvrdí se, že tyto zlomy nejsou aktivní, nebyla však použita žádná moderní metoda k prokázání tohoto tvrzení.

4. Mise OSART, která proběhla v únoru 2001 konstatovala například, že vedení JETE se doporučuje zlepšení provozní bezpečnosti a spolehlivosti. Tento údaje jsou v příloze posudku č.2 uvedeny na str. 48, ale pouze v angličtině.

5. Gesellschaft fur Anlagen - und Reaktorsicherheit (GRS) vypracovala na žádost německého životního prostředí v srpnu 2000 studii, ve které jsou opět kritizovány aspekty souběžného vedení potrubí ostré páry a napájecí vody na podlaží + 28 m a dále nefunkčnost důležitých pojišťovacích ventilů. Ve studii se dále konstatuje, že je potřeba vyjasnit a doložit další bezpečnostní otázky.

Přes tyto závažné problémy, na které upozornila řada expertů se posudek s těmito problémy vyrovnal následovně (na str. 52 přílohy Posouzení bezpečnostních rizik změn JETE - autor ing. Kaláb): "… vzhledem k malé délce vysokotlakého potrubí, které je vedeno horizontálně a je fixováno ve zdech, neočekávám při eventuálním prasknutí potrubí vznik pákových sil a následné poškození švihem cca 1,5 m vzdáleného potrubí… Celá primární sekce se jeví jako velmi masivní a odolná". Není nám jasné, na základě jakých dat a měření došel ing. Kaláb k těmto závěrům.

To, že tyto informace zpracovatelé posudku v materiálech neuvádějí, považujeme za závažný nedostatek.
Dále nelze souhlasit s tím, že bezpečnostní otázky JETE nejsou předmětem posuzování podle zákona 244/92 Sb. (viz. str. 19 posudku), jelikož spadají do kompetence SÚJB a řeší je jiné předpisy. To, jakým způsobem bude JETE ovlivňovat ŽP, velice úzce souvisí právě s úrovní její jaderné bezpečnosti. JE je jednotou technologie a stavby a tyto dva aspekty je nutno posuzovat jednotně.

II. Za další závažný nedostatek dokumentace i posudku (který v podstatě akceptoval tvrzení zpracovatele dokumentace) považujeme způsob hodnocení vlivu záření na lidské zdraví především s ohledem na vlivy nízkých dávek záření na lidské zdraví. Autoři posudku sice připouštějí, že se v současné době začíná této problematice ve světě věnovat pozornost, nicméně tyto záležitosti považují za neprokázané hypotézy. Připouští také, že bezprahový a lineární model účinků malých dávek záření je vystaven značné kritice. Jinak ale akceptují přístup, kdy hodnocení této problematiky je takové (viz. posudek na str. 59), že bez ohledu na prahové hodnoty je vliv na zdraví obyvatel lineárně úměrný dávce. Ze zahraniční studie od Dr. Scholze však vyplývá, že v oblasti nízkých dávek je tento vztah (dávka - účinek) nelineární.

Výpočty, na které se autoři dokumentace i posudku odvolávají při hodnocení vlivu záření na lidské zdraví a závěry, ke kterým na základě těchto výpočtů docházejí (o minimálním vlivu JETE a MAPE na lidské zdraví), jsou diskutabilní. Ze studie Dr. Scholze totiž vyplývá, že rizikové koeficienty, které se běžně ve výpočtech používají a které jsou odvozené od následků jaderného výbuchu, se dají použít pro odhadování následků radioaktivních emisí jaderných zařízení jen podmíněně. V případě jaderného výbuchu se totiž jedná o jednorázový účinek vysokých dávek energeticky bohatého vlnového záření v důsledku jednoho zdroje, vně těla. U jaderných elektráren se naproti tomu jedná o trvalý účinek nízkých dávek záření převážně částic z inkorporované aktivity. V prognóze pozdních následků ozáření se provádí přepočet z vysokých dávek v důsledku atomového výbuchu při akceptování lineárního vztahu dávka- riziko na nízké dávky jiného druhu zatížení. Rizikové koeficienty získané z atomových výbuchů jsou přenositelné na lékařské aplikace záření a podmíněně přenositelné na trvalé zatížení v důsledku vnějšího ozáření (např. kosmické záření) avšak nikoli na radioaktivní zátěž z inkorporované radioaktivity z jaderných elektráren.

Ze studie Rakovina u dětí v okolí německých jaderných elektráren - autoři A.Korblein a W.Hoffmann, uveřejněné v Medicine and Global Survival, August 1999, vyplývá, že u dětí došlo ke statisticky významnému nárůstu rakoviny. JE Krummel, známá výskytem leukemie ve svém okolí, byla z této analýzy vyloučena. Také výše zmíněný Dr. Scholz ve své studii poukazuje na to, že v okolí některých jaderných zařízení (např. JE Krümmel na severním břehu Labe, zařízení na přepracování radioaktivních materiálů Sellafield v Británii) dochází k výskytu zvýšeného počtu onemocnění leukémií. Ačkoli příčina zatím není definitivně známa, nelze tento fakt zpochybnit. Ze studie, která proběhla v USA v rámci projektu Radiation and Public Health (Radiace a lidské zdraví) a jejíž výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Environmental Epidemiology and Toxicology, vyplynulo, že po ukončení provozu jaderných zařízení došlo k výraznému zlepšení zdraví okolního obyvatelstva (došlo k poklesu dětské úmrtnosti za dva roky po ukončení provozu 5 reaktorů o 15 až 20% oproti celostátnímu průměru, který činil 6%).

Podobné výsledky potvrzuje i studie bavorského ministerstva životního prostředí, ze které vyplývá, že po ukončení provozu JE Gundremmingen došlo k výraznému poklesu výskytu vrozených vad u novorozenců.

Na str. 4 přílohy posudku č. 4, která je věnována problematice radioaktivity autor konstatuje, že "pokud malé dávky záření vyvolávají škodlivé účinky, mohou to být pouze účinky stochastické s dlouhou dobou latence …". S tímto tvrzením nelze než souhlasit. Doba latence se pohybuje v rozmezí 5-20 let (leukémie) a 10-40 let (nádorová onemocnění). Proto je také, podle našeho názoru, třeba hodnotit výsledky hodnocení vlivu jaderné elektrárny Dukovany na zdraví obyvatel, které jsou veřejnosti prezentovány jako pozitivní, opatrně, neboť za 15 let jejich provozu se nemusel případný negativní vliv jejich provozu projevit. To ostatně potvrzuje i MUDr. Kotulán, který se touto problematikou zabývá a který není na 100 % přesvědčen o tom, že provoz JEDU neovlivňuje negativně lidské zdraví. Viz. článek z MF Dnes ze dne 9.1.1996: "Ruku do ohně za to, že elektrárna neškodí nedám. Negativní vliv nejde úplně vyloučit, ale je to nepravděpodobné. Přesto doporučuji, aby se rakovinná onemocnění sledovala alespoň dalších deset let. Pokud by jejich počet narůstal, mohl by to být vliv elektrárny." Není také zcela pravdivé tvrzení uvedené v příloze 2. posudku na str. 72, že existují veřejně přístupné výsledky sledování vlivů záření během 10 let provozu JEDU. Jihočeské matky se marně snažily získat výsledky studie MUDr. Bezecného, který vypracoval studii o vlivu JEDU na lidské zdraví.

Problematika vlivu záření na lidské zdraví je jistě velmi složitá a proto bylo by seriózní od autorů dokumentace a posudku na tyto problematické aspekty upozornit. Nelze se ztotožnit s tvrzením autorů posudku na str. 55, že: "… předpokládané radiologické důsledky provozu JETE nebudou ohrožovat zdraví obyvatelstva".

Je zde nutno zdůraznit princip předběžné opatrnosti, kdy, pokud jsi nejsem jist negativním vlivem nějaké technologie či zařízení na lidské zdraví, nepoužívám je. To by mělo platit především u tak kontroverzní stavby jako je JETE. K tomu dále přispívá i fakt (uvedený ve studii Dr. Forchgotta), že statistika onemocnění novotvary v jihočeském kraji je rozveden a pro okresy za roky 1987 a 1988, rok 1989 obsahuje jenom celokrajské údaje. Z relativních hodnot o nově hlášených případech na 100 000 obyvatel vyplývá, že jihočeský kraj spolu s Prahou jsou nejhorší.

Nelze souhlasit ani s požadavkem autorů posudku o nutnosti vypracování studie o vypovídací schopnosti sledování výskytu novotvarů mízních, krvetvorných a příbuzných tkání a na jejím základě teprve rozhodnout o doplnění programu monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že se v rámci monitoringu zdravotního stavu obyvatel navrhují sledovat různé skupiny karcinogenních onemocnění a nediskutuje se o jejich vypovídacích schopnostech, požadujeme, aby bylo sledování výskytu novotvarů mízních, krvetvorných a příbuzných tkání do monitoringu začleněno automaticky.

III. V důsledku změn na JETE dojde ke změně ve způsobu vypouštění tritiových vod z neřízeného vypouštění do chladících bazénů technické vody důležité (původní projekt) na řízené vypouštění do recipientu (Vltavy). Do ŽP bude tedy vypouštěno stejné množství tritia, ale do jiného recipientu. Podle zpracovatelů dokumentace i posudku tím dojde ke zlepšení radiační situace pracovníků elektrárny (sníží se odpar a únos tritia z bazénů do ovzduší). To je sice jistě pozitivní změna pro pracovníky elektrárny, nicméně se riziko přesunuje na životní prostředí (zhoršení kvality vody) a tím na obyvatelstvo, které bude ovlivněno zvýšeným obsahem tritia ve Vltavě.

Autoři dokumentace i posudku dochází k závěru, že tritium ve Vltavě nebude negativně ovlivňovat zdraví obyvatel, neboť průměrná aktivita tritia ve vodárenské nádrži v Podolí bude méně než 2% limitu pro vodárenské toky. Rizika, spojená s jeho vlivem na člověka podle našeho názoru autoři dokumentace a posudku podceňují.
Problematika vlivu tritia na lidský organismus není dosud detailně vědecky objasněna. Tritium, které se do organismu dostane z potravin nebo z vody se následně objevuje jako izotop vody ve všech tkáních. V orgánech s aktivní látkovou výměnou je toto zvlášť patrné. Tritium se objevuje i v nukleových kyselinách buněčného jádra, přičemž zvlášť ohrožené jsou buňky imunitního systému, buňky sliznic a žláz a všechny buňky v rostoucím organismu. Dávkové koeficienty, pomocí kterých se vypočítávají rizika spojená s vlivy tritia se navíc odvozují od biologického poločasu rozpadu vody, ten však nezohledňuje, že se tritium ukládá i do vnitřních struktur buněk - např. DNA, může být pak velkou měrou mutagenní a má velmi dlouhý poločas rozpadu.

IV. V rámci posouzení nehod na JETE se při velké LOCA (havárie se ztrátou chladiva) - příloha č.3 posudku str. 10 - nepředpokládá, že by došlo k tavení aktivní zóny. Nadprojektová havárie s tavením aktivní zóny musí však být v dokumentaci vyhodnocena. K události tohoto typu by mohlo dojít např. při cíleném teroristickém útoku na JETE, který se po událostech v USA nejeví zdaleka tak nerealisticky, jak to bylo v minulosti prezentováno a jak je to presentováno i v příloze posudku, jejímž autorem je ing.Kaláb, CSc. Cit.: "Cílenému bombardování během válečného konfliktu by kontejnment určitě neodolal. To však není důvod k obavám, protože neexistuje realistický scénář, kdo proti komu by na území ČR bojoval, aby některé z válčících stran chtěla vybombardovat jadernou elektrárnu".
Teroristickému útoku takové razance jako v USA by neodolala žádná JE a je třeba takovouto událost, resp. její dopady v dokumentaci a posudku vyhodnotit. JE jsou pro teroristy strategickým cílem, a právě proto je důvod k obavám. Nejde o žádnou apokalyptickou fikci ze sci-fi či TV (jak uvádí ing.Kaláb), ale o reálnou hrozbu.
V souvislosti s možností teroristického útoku na JETE nelze ani souhlasit s tvrzením zpracovatele posudku, že "bezpečnostně významné objekty JETE jsou s ohledem na jadernou bezpečnost řešeny s ohledem na vnější účinky přírodního původu i na účinky vyvolané lidskou činností". Nelze souhlasit ani s tvrzením, že technická řešení na JETE vylučují vznik těžké nadprojektové havárie a tudíž její hodnocení nebude součástí tohoto posouzení. Právě teroristický útok by k takové havárii mohl vést.

K serióznímu vyhodnocení havárií a jejich dopadů na životní prostředí je nutno znát zdrojový člen pro hodnocení radiologických důsledků. Zdrojový člen byl ČEZem označen za obchodní tajemství. Bez detailní dokumentace zdrojového členu není možná seriózní diskuse o stanovení zóny havarijního plánování i vyhodnocení důsledků havárií (uvolněný radioaktivní inventář, časový průběh havárie, uvolňovaná tepelná energie). Podobné stanovisko zastává ve své studii i B.Franke - Studie těžkých havárií v JETE.

Dokumentace a posudek se také okrajově zmiňují o problematice havarijního plánování a havarijní připravenosti. Hovořit by se spíše mělo o havarijní nepřipravenosti. Na to, že havarijní plánování je připraveno pouze na teoretické úrovni a není připraveno prakticky (žádné ochranné pomůcky pro obyvatelstvo, nedostatek míst pro provádění očisty při zamoření, nedostatek kapacit v nemocnicích, špatné nebo žádné přistupové komunikace k samotám nebo malým obcím atd.) upozorňovaly Jihočeské matky již v minulosti.

Na str. 103 dokumentace se uvádí, že v rámci technických opatření na JETE, je pro vnitřní potřebu závodu třeba dokončit zpracování pracovních postupů pro zvládání těžkých havárií. Domníváme se, že tyto záležitosti musí být zpracovány již nyní, resp. měly být zpracovány ještě před zahájením štěpné reakce na JETE.

V. Vliv na ovzduší a klima: V dokumentaci a posudku byla zcela opominuta fakta ze znaleckého posudku č. 16/2/1994 RNDr. Förchtgotta. "Klasická elektrárna kromě jiného uvolňuje do ovzduší také vodní páru a to v množství asi jedné desetiny kubíku vody za sekundu. Výkonem rovnocenná JE však uvolňuje celé dva kubíky za sekundu, při teplotě nasycených emisí ~30°C v koruně chladících věží. Tedy tropická vlhkost vzduchu při tropické teplotě, zavedené lokálně do mírného klimatického pásma. Tropický následek takového experimentu v podobě extrémní bouřky a srážek za vhodných aerologických podmínek je samozřejmý. Tento meteorologický experiment, zvaný JEDU, od roku 1988 náhle zhoršil i severomoravské počasí. Rozbory jednotlivých situací dnes dokazují pro severní Moravu negativní činnost dálkových přenosů emisí v podobě širokých oblačných pásů - smogových řek. Tím Ostravsko v přítomné době přebírá prvenství a severní Čechy " už nejsou nejhorší..." Skutečné počasí a jeho skutečné deformace vyvolané JEDU jsou předzvěstí příštích účinků JETE. Struktura i dosahy jednotlivých podob ovlivnění budou při dvou blocích prakticky shodné. Překrývání vlivů jaderné elektrárny Dukovany a JE Jaslovské Bohunice (plus Nováky) vyvolalo od roku 1988 náhlé zhoršení Ostravska na úroveň horší, než odpovídá severním Čechám - i když tam se nic podstatného nezměnilo. Podobná interakce jaderné elektrárny Dukovany a JETE přivodí stejný osud východní části Čech a západním částem Vysočiny. Regionální zhoršení počasí v jihočeské kotlině - pro okolí JETE o ploše cca 10.000 km2 - bude náhlé a zvlášť výrazné. Středem plošiny o výšce 400-500 m.n.m. je trojúhelník vymezený městy Strakonice-Tábor-České Budějovice. V těžišti trojúhelníku se nachází lokalita Temelín. Plošina je nedostatečně chráněna proti pronikání pozadí znečištění vzduchu díky nízkým branám na západě a severu oblasti. Novohradská brána otevírá jihočeskou plošinu ve směru do Podunají. Historie slunečního svitu dokazuje, že jižní Čechy nejsou výrazněji chráněny před "dálkovými přenosy emisí". Dokazují to i příznaky působení imisí v šumavských lesích. Velmi omezený výskyt dohlednosti 10 km dokazuje bezvýznamný rozdíl mezi jižními Čechami a ostatními oblastmi ČR včetně Ostravska.Neexistuje žádná důvod, pro který by se měla JETE ve svém okolí projevovat jinak, než už funguje šest let JEDU na Moravě.

Uvedení JETE do provozu vyvolá v jižních Čechách pravděpodobně tyto změny:

1) Omezí sluneční svit oproti současnému stavu o 30-50% - víc pro sektor na východ od JETE. Při současném deficitu minus 30% - od roku 1955 - bude skutečný stav podle původního hodnocení ztrátový o 60 až 80 % .

2) Četnost dní s mlhou a nízkým stratusem (vrstvovitý oblak pod 2.000 m) se zvýší z někdejších 50ti na 150 až 200.

3) Četnost dní s bouřkou naroste z dosavadních 25ti na 50 až 60.

4) Četnost dní zamračených ze 135 se zvedne na 200 až 250.

5) Jasné dny z původních 45 se přiblíží k nule. Tyto změny se dotknou okruhu kolem Temelína o poloměru 50-70 km. V tomtéž okruhu se častěji vyskytnou silné bouřky s izolovanými srážkami až extrémní intenzity. Tyto budou nejčastěji ovlivňovat východní sektor. Západ naopak bude citelně srážkově ochuzen - zůstane však také relativně uchráněn před dávkami tritia z ventilačních komínů a z chladících věží JETE. Podobné podmínky při jihozápadním proudění negativně ovlivní západní část Vysočiny a celé východní Čechy. Tam překryvem s účinky Prahy, Mělníka a místních zdrojů Chvaletice, Pardubice, Opatovice při západních situacích a s účinkem JEDU od jihu až jihovýchodu vznikne nová obdoba Poodří - severní Čechy budou už "dvakrát lepší", předstižené Ostravskem a nově východočeským prostorem. Zvlášť v létě výrazná převaha severozápadního proudění navede temelínské bouřky do pohraničí a častěji ovlivní i Rakousko. Katastrofální stav ovzduší značí katastrofální osud lesů - v žádném případě nejde o "náhodný paralelzismus" dvou navzájem nezávislých dějů. Současný kritický stav našich horských lesů je doklad extrémní přírodní bioindikace, dosvědčující nejhrubší porušení zákonů Přírody."

Na stejné problémy (uvolňování termoemisí z JE, smogové řeky od JEDU, které ovlivňují negativně počasí na Ostravsku, více srážek až do vzdálenosti 100 km od JE) upozorňuje i další odborník - prof. Šoch z Ostravské univerzity.



VI. Povrchové a podzemní vody. Celkově je v dokumentaci i v posudku konstatováno, že změny nebudou mít vliv na podzemní vody. Závěr studie z okolí Dukovan zpracované v roce 1997 (Změny hydrologických poměrů a vodních zdrojů v širší oblasti ovlivněné výstavbou a provozem energetické soustavy Dukovany - Dalešice; Hubert Kříž, r.1997, vydáno v Přírodovědném sborníku západomoravského muzea v Třebíči), konstatuje, že "Stavba JE Dukovany znamenala změnu místních hydrologických i hydrogeologických poměrů. Zatímco povrchový odtok se až na výjimky (podmáčení pozemků jižně od JE) zvětšil a zrychlil, infiltrace vody do půdy a hornin se zmenšila. JE Dukovany má vliv i na podzemní vody, a tím i na její zdroje. Pozvolné zhoršování jakosti podzemní vody v tomto území není zanedbatelné. Nejde přitom o ohrožení radioaktivními látkami, ale zvyšování obsahu síranů a chloridů, které bylo prokázáno vzorkováním vod pramenů v oblasti JE a představuje vážný problém. V prvé řadě je třeba hledat řešení postupného snižování znečišťování vody v řece Jihlavě v důsledku vypouštění velkého množství odpadních vod do nádrže Mohelno. Pozornost by se měla věnovat i zdokonalení monitoringu sloužícího ke sledování změn jakosti vody ve zdrojích v okolí JE. Doplnit o vrty, studny, prameny a měly by být zjišťovány i změny chemického složení povrchových a zejména podzemních vod." Je zde jasně patrné, že dochází provozem JE Dukovany k ovlivňování životního prostředí.

V EIA 78 změn JETE toto nejsou tyto zkušenosti z JEDU zpracovány.

VII. Geologické poměry. V dokumentaci, která byla předložena provozovatelem JETE Okresnímu úřadu v Č.B., a na základě které bylo vydáno územní rozhodnutí, je konstatováno, že staveniště JE Temelín je obecně charakterizováno ztíženými územně-technickými podmínkami a leží v lokalitě s nestejnoměrně zvětralým skalním podložím, porušeným několik metrů mocnými dislokacemi. I když je v posudku konstatováno, že problematika podloží je řešena ve vztahu k celé JETE, nikoli jen změn, nutno podotknout, že změna budovy BAPP byla i stavební a tudíž je nutné hledisko podloží přezkoumat a řádně doložit.

VIII. Tektonické poměry a přirozená seismicita oblasti. Dokumentace ani posudek nevzaly do úvahy stanovisko mezinárodní komise, která pracovala v rámci EIA Melk a která upozornila na to, že: "Kvalifikace bezpečnostních komponent na JETE nebyla úplně provedena pro neobvyklé stavy (např. zemětřesení). Hodnocení seismického rizika nebylo, podle této studie, vyhodnoceno v souladu s nejnovějšími metodami hodnocení. Dva větší tektonické zlomy (Jáchymov/Hluboká a Blanice) probíhají kolem elektrárny ve vzdálenosti 5 a 13 km, některé menší poruchy jsou ještě blíže. Tvrdí se, že tyto zlomy nejsou aktivní, nebyla však použita žádná moderní metoda k prokázání tohoto tvrzení".

IX. Krajinný ráz. Již v dokumentaci, kterou předložil provozovatel JETE na Okresní úřad v Českých Budějovicích jako podklad pro vydání územního rozhodnutí, byla uvedena informace panem RNDr. Förchtgottem, že při provozu JETE bude docházet v zimním období ke vzniku námraz. Tyto se hlavně projeví z hlediska životního prostředí na lesních porostech a to hlavně jehličnatých. I v samotném posudku je uvedeno, že okolí do 5 km od JETE je z jedné třetiny porostlé lesními porosty, které zastupují zejména kulturní smrčiny. Námrazy budou způsobovat vrcholové zlomy a následně budou tyto porosty napadány škůdci, takže při optimálním počasí můžou nastat i kalamitní situace. Vzhledem k situaci, kdy jihočeský kraj má největší lesnatost ze všech krajů, je velice zarážející, že tento vliv není v dokumentaci ani posudku posouzen a vyhodnocen.

X. Obyvatelstvo. Dokumentace a posudek nezhodnotily výsledky studie Sociální prostředí v oblasti vlivu energetické soustavy Dukovany-Dalešice, vývoj názorové hladiny obyvatelstva a prognóza sociálního rozvoje; Hana Horská, Oldřich Mikulík, Antonín Vaishar a Jana Zapletalová; Regiograph, sdružení pro regionální prosperitu, Brno. Jde o území do 10 km od Dukovan. "Hotely, turistické ubytovny a další zařízení s celoročním provozem ve zkoumaném území prakticky nejsou. Ve sledované oblasti jsou vybudovány značné kapacity v letních táborech dětí a mládeže. Většina dotazovaných se s existencí jaderné elektrárny více či méně smířila . Daleko tíživější je však pro ně rozhodnutí o lokalizaci meziskladu radioaktivního odpadu v témže území. V době, kdy jsme prováděli anketární šetření, byla však na tomto zařízení porucha, takže v některých dnech se sirény rozezvučely i několikrát denně, což se negativně odrazilo v důvěře k celému komplexu jaderné elektrárny. Někteří konstatovali, že v očích některých svých známých a kolegů jsou považováni přinejmenším za podivíny protože nemají snahu toto území opustit. Na rozdíl od chatařů je většina chalupářů přesvědčena, že by měli problémy nejen s prodejem, ale i s dosažením tržní ceny nemovitosti. Chalupy jsou asi z jedné třetiny předmětem dědictví, tj. pro jejich pořízení v této oblasti se majitelé sami nerozhodli. Ostatní dvě třetiny majitelů kupovali rekreační objekty v období, kdy poptávka převyšovala nabídku. V současné době by někteří z nich své chalupy rádi prodali. Vzhledem k neatraktivnosti intravilánů obcí, jejich špatné technické infrastruktuře, nedostatečné vybavenosti službami, stále se zhoršující dopravní dostupnosti a s atomovou elektrárnou za zády však těžko nalézají kupce, kteří by byli ochotni zaplatit tržní cenu nemovitosti. Někteří chalupáři již mají konkrétní zkušenosti s pokusy o prodej. Mezi chataři a chalupáři je pouze 25% sportovních rybářů, což je vzhledem k blízkosti vodních toků a nádrží spíše zvláštní. Zhruba dvě třetiny majitelů rekreačních objektů jsou starší padesáti let (64%) a z nich polovina jsou důchodci. Mezi respondenty, kteří uvádějí vzájemný velmi dobrý vztah k obci a obyvatelům obce, se objevují názory, že se tyto vztahy v posledních letech zhoršují. Někteří z nich to považují za důsledek celkového společenského napětí. Převážná většina respondentů neočekává výraznější změny v intenzitě využití rekračních objektů. Možné omezení pobytů připouštějí chataři i chalupáři v důchodovém věku. Jako hlavní důvod uvádějí stále rostoucí dopravní náklady a pokles svých reálných příjmů. Jsou si také vědomi možnosti zhoršení svého zdravotního stavu. Nenaplnila se však představa, že dalešická přehradní nádrž se stane významnou lokalitou pro letní pobytovou rekreaci. Respondenti - vlastníci bývalých hospodářských usedlostí, ke kterým dosud patří i zemědělské pozemky, v žádném případě neuvažují o možnosti ekonomické aktivity v tomto oboru. Celková situace v celé oblasti odpovídá transformačním problémům v tomto typu území. Jde o neujasněnost perspektivy zemědělství, spojenou s uvolňováním pracovních sil, o podhodnocení terciérního sektoru, o zhoršující se dopravní dostupnost prostředky hromadné dopravy a nedostatečné podnikatelské aktivity místního obyvatelstva. Se zaměstnaností v energetice se udržuje kupní síla místního obyvatelstva, což může být impulsem pro rozvoj sféry služeb, pokud bude místní populace schopna těchto možností využít. Rekreační funkce krajiny byla bezesporu narušena. Negativně však působí spíše subjektivní efekt JEDU než reálné nebezpečí. Jinými slovy: rekreační hodnota krajiny byla snížena v dosahu přímé viditelnosti věží. Obyvatelstvo se převážně domnívá, že jaderná elektrárna působí na životní (přírodní) prostředí negativně a uvádí, že se cítí energetickým komplexem ohroženo. Z uvedeného vyplývá, že obyvatelstvo pociťuje určitý negativní vztah k energetické soustavě Dukovany - Dalešice (text studie "Rekreace v zázemí jaderné elektrárny Dukovany" naleznete zde) , což je ostatně do určité míry oprávněné."

V Českých Budějovicích 30. 10. 2001

Zpracovaly: ing. Monika Wittingerová
ing. Eva Hlasová
Mgr. Dana Kuchtová


Občanské sdružení Jihočeské matky
Česká 13, 370 01 České Budějovice

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...

A po nás planina