Jihočeské matky

občanské sdružení

Přírodní energie

5.6.2001
Autor: JČM
Elektrárny na oběžné dráze nebo na Měsíci, jak si je představují někteří odvážnější odborníci, asi jen tak brzy fungovat nebudou, ale nepochybně se budeme muset stále více orientovat na jiné zdroje, než jsou klasická fosilní paliva.

Iva JEŽKOVÁ, moderátorka:

Elektrárny na oběžné dráze nebo na Měsíci, jak si je představují někteří odvážnější odborníci, asi jen tak brzy fungovat nebudou, ale nepochybně se budeme muset stále více orientovat na jiné zdroje, než jsou klasická fosilní paliva. Už jsme si ve Velkých, malých zprávách říkali, že u nás i ve světě roste zájem o obnovitelné zdroje energie, a to jak o ty známější, jako je slunce, voda a vítr, tak o ty zatím méně běžné, například geotermální energie nebo bioplyn. Energii bychom mohli ve větší míře získávat i spalováním biomasy, jak vysvětluje v rozhovoru s Janou Olivovou inženýrka Vlasta Petříková.

Vlasta PETŘÍKOVÁ:

Výhodná je proto, že je to forma, kterou lze skladovat, jako třeba vítr, voda, to je, když vítr fouká, fouká, sluníčko, když svítí, svítí. Kdežto ta biomasa ta vlastně tu přírodní energii, sluneční energii do sebe zakonzervuje a můžete ji použít, když potřebujete, kdykoliv, například uskladníte ji, pak můžete spalovat, když je zima.

Jana OLIVOVÁ, redaktorka:

Ale nespotřebuje výroba té biomasy stejné nebo ještě větší množství energie, než jaké z ní potom můžeme získat?

Vlasta PETŘÍKOVÁ:

Rozhodně ne, samozřejmě nejlevnější je, když se používá dřevo nebo odpady, poněvadž to jsou odpady, které se stejně musí zlikvidovat, ale pokud by se používala biomasa cíleně pěstovaná, tak ta má obrovský význam i z hlediska využití přebytečné půdy, nové pracovní příležitosti a z hlediska údržby krajiny. Co se týče té spotřeby energie, pokud by se tedy využívala biomasa na zpracování, řekněme, na peletky nebo brikety, tak tam je spočítáno, že ten /nesrozumitelné/ je 1:17, čili samozřejmě nějaké to procento se spotřebuje, ale je to podstatně výhodnější než jiné třeba technologie zpracovávání biomasy.

Jana OLIVOVÁ, redaktorka:

A nehrozí, že při spalování biomasy budeme vypouštět do ovzduší další oxid uhličitý, tedy skleníkový plyn?

Vlasta PETŘÍKOVÁ:

No, samozřejmě, že při jakémkoliv spalování se uvolňuje CO2, ale jelikož je to biomasa, která vzniká v současné době, tak aby vůbec ta biomasa mohla narůst, tak ten CO2 z toho ovzduší musí odčerpat, protože to je podmínka fotosyntézy. Pokud by ten CO2 z ovzduší ta rostlina neodčerpala, tak nenaroste, nevznikne. Oproti třeba uhlí, které jsou vlastně také rostliny, jsou to zuhelnatělé rostliny, ale ty rostliny vznikaly před x miliony let a dneska, když se spaluje uhlí, tak už se atmosféra jenom dotuje o ten CO2, ale ty plavuně už dneska nerostou, ty rostly před dávnými roky, takže ten cyklus už tady není uzavřen, naopak je otevřen, a to je ta hlavní příčina těch problémů, které v současné době máme kolem skleníkového efektu.

Jana OLIVOVÁ, redaktorka:

Jaké jsou zkušenosti s pěstováním biomasy u nás a jaké rostliny jsou k tomuto účelu nejvýhodnější?

Vlasta PETŘÍKOVÁ:

Oni jsou tzv. rychle rostoucí dřeviny, to jsou rostliny, které jsou poměrně ve veřejnosti známé, ale v poslední době my se snažíme informovat lidi o možnostech pěstování energeticky rostlin bylinného charakteru, to znamená rostliny, které lze zasadit na pole a pěstovat místo například tradičních zemědělských komodit, protože je spočítáno, že pro potřebu zásobování potravinami přebývá naší půdy, jenom orné půdy, téměř 500 hektarů, což je obrovská plocha a samozřejmě, že tato plocha lze využít pro pěstovaní tzv. zelené energie. Jeden z takových velmi zajímavých druhů jsou rostliny samozřejmě víceleté a vytrvalé a jeden z nejvýznamnějších druhů je šťovík, krmný šťovík, je to, pozor, kulturní rostlina není to plevel, ale my jí používáme jako šťovík energetický a ten má skutečně obrovskou perspektivu, poněvadž on má parametr z hlediska výhřevnosti jako dřevo.

Iva JEŽKOVÁ, moderátorka:

Tak a já ještě musím doplnit, že podle inženýrky Petříkové největší podíl energie z biomasy dnes využívají skandinávské země. Švédsko 18,5 %, Finsko dokonce 20 %, u nás je to zatím jen kolem 1 %. V některém z příštích vydání Velkých, malých zpráv si povíme o energii spalivových článků.

  ZDROJ - ČRo 1 - Radiožurnál, 30.01.02, 09:41, Velké, malé zprávy

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...