Jihočeské matky

občanské sdružení

Rozšíření JETemelín spotřebitelé elektřiny nepotřebují.

11.9.2005
Autor: JČM
Rozšíření JETemelín spotřebitelé elektřiny nepotřebují.
ČEZ nenasytně zvyšuje zisky.
Nové jaderné bloky znamenají zvýšení rizika v regionu,
ohrožení jeho rozvoje a ohrožení demokracie celkově.

ČEZ se prý vážně chystá zdvojnásobit výkon jaderné elektrárny Temelín. Nezaručené zprávy o volbě Temelína jako stanoviště pro nové jaderné bloky už sice kolují téměř dva roky, dnes však nabývají konkrétní podoby. ČEZ nám přichystal vánoční dárek - v době adventní či krátce poté hodlá zahájit schvalovací proceduru k rozšíření jaderné elektrárny Temelín o dva bloky. Vedení ČEZu je sice nové, ale na scéně se objevují staré způsoby myšlení a stará gigantománie. Jaká je dnešní temelínská realita a situace v české elektroenergetice vůbec, jaké důvody mohou vést ČEZ v roce 2005 k takovému rozhodnutí?

V Evropě je nadbytek elektřiny, Česká republika patří mezi její největší vývozce. Politici připouštějí možnost prolomení tzv. limitů těžby uhlí a výstavbu dalších uhelných elektráren. Postavíme tedy nové uhelné i jaderné elektrárny?? Ale pro koho? Žádnou novou elektrárnu v Čechách ještě minimálně 20 let nepotřebujeme. Jak ukazují prognózy spotřeby elektřiny v Čechách, bude nový zdroj třeba až někdy v období 2020-2030 (viz Ministerstvo životního prostředí a scénář aktivní ochrana klimatu a zvýšená jaderná bezpečnost připravený v rámci diskuzí o energetické politice v ČR v roce 2004). Postavíme-li jadernou elektrárnu nyní, bude to jako se dvěma stávajícími bloky Temelína – už v době spouštění elektrárny bylo celé zařízení elektrárny zastaralé – i to je jednou z příčin nekonečné série poruch a problémů.

Jediným logickým vysvětlením rozšíření Temelína je tedy to, že budeme  vyvážet stále více elektřiny a podporovat spotřebu elektřiny v Čechách – nikoli úspory. Staneme se tak naprostou raritou v Evropské unii, která směřuje k energetické efektivnosti hospodářství, a tedy i k úsporám elektřiny.

ČEZ sice zvýší svůj čistý každoroční zisk o několik miliard korun, ale kdo zaplatí externality – zničenou krajinu, vyhledávání tzv. meziskladu, úložiště, jejich výstavbu, ochranu před teroristy? Kdo odškodní lidi v okolí jaderných elektráren a jiných jaderných zařízení? Ukázalo se totiž, že aderné zařízení má negativní vlivy na rozvoj regionu - na rozvoj turistiky, na trh s nemovitostmi, na zemědělskou výrobu, na rozvoj drobného podnikání. Stát ručí za škody v případě havárie jaderného zařízení, které přesáhnou částku 6 miliard korun (povodně stály víc). Bude na to náš stát mít dostatek peněz?

Zásadní otázkou je to, kdo novou elektrárnu zaplatí. Polostátnímu ČEZu by investici museli požehnat politici. Je sice víc než pravděpodobné, že lobby ČEZu opět spolehlivě zafunguje (jako už desítky let v ČEZku) a mnoho politiků napříč politickým spektrem záměr výstavby nových jaderných bloků podpoří. Bude náš stát za půjčky ČEZu opět ručit? Nebo snad ČEZ bude schopen financovat stomiliardovou investici z vlastních zdrojů a komerčních úvěrů? Investice do stávající jaderné elektrárny Temelín však stále pokračují – právě se budou měnit velké části turbín, otesánek už spolykal mnohem víc, než plánovaných cca. 100 miliard korun. Kdo zaručí daňovému poplatníkovi spolehlivost a návratnost další tak obrovské a nejisté investice?

Je otázkou, zda ČEZ a politici, kteří záměr výstavby podporují, zaregistrovali, že v procesech rozhodování jsme se oproti roku 1993 posunuli směrem do demokratické Evropy (SEA, Aarhus) a že i česká veřejnost - především obce – chce spolurozhodovat o umístění jaderných zařízení.

Veřejnost z lokalit, které byly v ČR vytipovány pro trvalé úložiště, dala najevo svůj odpor proti tomuto záměru. V mnoha obcích se proběhla místní referenda s jasným výsledkem – úložiště tady nechceme. Správa úložišť radioaktivních odpadů, ministerstva a Státní úřad pro jadernou bezpečnost s překvapením zjistily, že občany nelze jednoduše obejít, nelze jim v koncepcích šitých na míru výrobci jaderných odpadů naplánovat radostnou budoucnost s úložištěm za zády.

V okolí Temelína se místní občané o stavbě tzv. dočasného skladu vyhořelého jaderného paliva dověděli z letáků Jihočeských matek a s údivem zjistili, že starosta a zastupitelé obce stavbu skladu podporují. Podpora skladu se místním politikům vyplatila – s ČEZem navštívili zdarma USA, mj. plánované úložiště, ale i herny v Las Vegas, do obecních rozpočtů přibylo několik miliónových sponzorských darů. Zato občané Temelína stavbu skladu podpořit nechtěli. Rozhodli se pro petiční akci s cílem prosadit ke skladu místní referendum. Petici za místní referendum podepsalo téměř 40% obyvatel obce Temelín, zastupitelé však referendum odmítli. Dnešní situace v obci Temelín je bohužel taková, že zastupitelé činí politická rozhodnutí za asistence ČEZu, ale bez znalosti názorů občanů, které zastupují.

Troufne si ČEZ zopakovat husarský kousek z devadesátých let minulého století a převálcuje při prosazování nové jaderné elektrárny znovu veřejné mínění v jižních Čechách? V roce 1993 byla totiž naprostá většina místních zastupitelstev v okolí Temelína, sdružená v tzv. SMORu, proti stavbě JETE. V současné době ukazují průzkumy veřejného mínění v jižních Čechách většinový odpor proti záměru výstavby nových jaderných bloků. Petici proti jejich výstavbě už Jihočeským matkám podepsalo víc než 3000 lidí, sběr podpisů pokračuje. Většinové stanovisko Jihočechů respektuje i zastupitelstvo Jihočeského kraje, které výstavbu dalších bloků v Temelíně odmítlo.

Nezbývá než doporučit ČEZu, aby záměr výstavby nových jaderných bloků v Temelíně dobře zvážil. Jedno fiasko v Temelíně už stačí.


Mgr. Dana Kuchtová, 18.9. 2005
1. místopředsedkyně Strany zelených a mluvčí Sdružení Jihočeské matky







Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...