Jihočeské matky

občanské sdružení

Územní energetická koncepce a SEA Jihočeského kraje-připomínky Sdružení Jihočeské matky

20.12.2002
B.1.1. Státní energetická politika ČR, politika a závazky EU

Zpracovatel (VIP) naznačuje rozporuplnost Energetické politiky ČR z ledna 2000.

Energetická politika neobsahuje všechny mezinárodní závazky ČR, je zde rozpor se Státní politikou ŽP ohledně zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, ......
B.1.1. Státní energetická politika ČR, politika a závazky EU

Zpracovatel (VIP) naznačuje rozporuplnost Energetické politiky ČR z ledna 2000.

Energetická politika neobsahuje všechny mezinárodní závazky ČR, je zde rozpor se Státní politikou ŽP ohledně zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, proklamuje respektování zásad udržitelného rozvoje a oproti tomu navrhuje rozvoj jaderné energetiky aj.

Energetická politika se nyní aktualizuje, vzhledem k týmu zpracovatelů zřejmě nebude lepší než tzv. Grégrova. Takovou energetickou politiku nelze považovat za východisko pro zpracování územních energetických koncepcí.

Podle našeho názoru by při vyhodnocování energetické politiky měly od zpracovatelů územních energetických koncepcí vzejít podněty k "modernizaci" koncepčně zastaralé energetické politiky. V ÚEK by se mělo objevit jasné stanovisko, co je z EP ČR v souladu s dokumenty EU a co nikoli a co lze tedy považovat za východisko pro zpracování ÚEK.

B.1.2. Energetická legislativa ČR a EU

Barcelonské setkání nebylo posledním ze setkání představitelů zemí EU k tématu otevírání trhů s elektřinou a plynem. Úplnou liberalizaci trhu s energiemi v rámci EU zpečetila v Bruselu 25. 11. 2002 Rada ministrů zemí patnáctky. Údaje je třeba aktualizovat.

B.1.3. Strategie rozvoje Jihočeského kraje

Jihočeské matky oponovaly Strategii Jč. kraje již při jeho veřejném projednávání. Dokument je cenný po stránce informační - podává podrobný přehled o Jihočeském kraji. Závěry ve SWOT analýzách problémových okruhů kraje jsou však mnohdy zcela scestné. Např. v oblasti Infrastruktury (včetně energetické) se počítá se s vodní dopravou po Vltavě, dále např. není nijak zohledněna jaderná elektrárna Temelín, pouze v tom smyslu, že za příležitost je považováno využití dálkového tepla z JETE. Naopak neuvedení elektrárny do provozu je považováno za ohrožení!

Ecotrend zcela akceptuje myšlenku ze Strategie rozvoje Jč. kraje a navrhuje - s. 15 "Hledat možnosti hospodárného využití tepla z JETE pro EKOLOGICKÉ zásobování teplem okolních sídel a města České Budějovice, a tím přispět významným způsobem ke snížení emisí škodlivin, včetně skleníkového plynu, tj. CO2, ze zdrojů energií provozovaných v Jihočeském kraji"

Neekologický vznik jaderných odpadů a ohrožení regionu samotnou existencí JETE (zvláště s ohledem na možný teroristický útok) však zmíněn není. Myšlenka dálkového tepla z JETE se opakovaně během posledních deseti let objevovala v různých koncepcích. Vždy však byla (naštěstí) jako zcela megalomanská zavržena. Územní energetická koncepce Jihočeského kraje by měla zásobování odpadním teplem z JETE vyhodnotit - viz ústní dohoda a jednou provždy odmítnout.

V textu není zřetelné oddělení Strategie a příspěvku Ecotrendu

B. 1. 4. Bezpečnostní hlediska zásobování energií

Tato část územní energetické koncepce je velmi cenná svou aktuálností a v rámci kraje jistě i tím, že přináší nový pohled na účinnost krizových a havarijních opatření a také nový pohled na obnovitelné zdroje energie. Při zpracování pilotního projektu Jihočeského a Středočeského kraje "Prevence hrozby teroristických akcí v oblasti energetických systémů na území Jihočeského a Středočeského kraje" budou doufejme zhodnocena i rizika související s jadernou elektrárnou Temelín a s bývalou přepracovnou uranové rudy v MAPE Mydlovary. Zpracovatelé ÚEK by - vzhledem k bezpečnostním hlediskům zásobování energiemi - měli toto zhodnocení navrhnout. Navržení pouze zesílené ochrany JETE je opatřením nedostatečným. Řešit by se měly varianty.

B. 2. 1. Charakteristika území Jihoč. kraje

Charakteristika se cíleně vyhýbá začlenění a zhodnocení jaderné elektrárny Temelín v rámci kraje - "kraj je bez významného zastoupení těžkého a energetického průmyslu". Zcela se tak pomíjí aspekty vlivu tohoto energetického zařízení na krajinu, vliv na cestovní ruch, podnikání, trh s nemovitostmi atd. U dopravy však její zřetelný nadregionální význam není důvodem pro vyloučení této oblasti z posuzování v rámci ÚEK. Doprava je tak hodnocena z hlediska mezinárodní dopravy, dále je zhodnocen i celostátní význam plynovodní sítě vedoucí jižními Čechami.

B. 2. 2. Spotřebitelské systémy a jejich nároky

V tabulce nákupu elektřiny je zmíněna vlastní výroba a nikoli dovozy - např. ze zahraničí.

B. 2. 3. Dostupnost paliv a energie a jejich podíl na zásobování území kraje

V bilanci výroby elektřiny není uvažováno s výrobou elektřiny v JETE. Nelze to zdůvodnit tím, že se jedná o zdroj celostátního významu, pokud se v ÚEK současně zvažuje využití tepla z Temelína ČEZ-JETE je uváděn i jako jeden z velkých odběratelů plynu.. Nejvýznamnějším spotřebitelským systémem jsou domácnosti - s. 1. V předchozí části je však v tabulce největší dodávka elektřiny určena pro velkoodběr - s. 2.

V tabulce na s. 3 je uváděn jako poslední rok 2000. Všechna data v ÚEK by se měla aktualizovat i na rok 2001. Částečně tomu tak již je.

Opakovaně se zde v této části ÚEK objevuje myšlenka zásobování dokonce i Hluboké a Zlivi odpadním teplem z Temelína. V Českých Budějovicích by teplo z Temelína mělo krýt základní spotřebu tepla a špičkově by byla využívána městská teplárna. Proč by měla podstatně ekologičtější teplárna zůstávat nevyužitá a mělo se přivádět teplo ze vzdáleného Temelína už vysvětleno není. Třešničkou na dortu je nápad na využití peněz z EU - programů na obnovu venkova a z programu na úspory energií pro financování horkovodního napáječe z JETE. Zpracovatel vůbec nereflektuje skutečnost, že trend ke vzniku kogeneračních jednotek by se díky takové konkurenci mohl zastavit. Tyto části ÚEK je třeba přepracovat.

V ÚEK by neměly být zmíněny jen zdroje na podporu OZE z celorepublikových zdrojů a zdrojů EU, ale rozhodně by měl být navržen rámcový plán kraje na podporu OZE - finanční nástroje (zdroje kraje, soukromé zdroje), politická podpora, zařazení osvěty do plánů škol atp.

B. 2. 4. Výrobní a distribuční energetické systémy

Chybí JETE a přínosem by bylo i vyhodnocení záměru spalovny v Mydlovarech.

B. 2. 5. Vytvoření lineárního bilančního modelu energetiky kraje

Nejasná tabulka s. 11 - Struktura primárních paliv. Prosíme o objasnění.

B. 2. 6. Vyhodnocení dopadu energetické infrastruktury na životní prostředí

Vyhodnoceny jsou jen emise do ovzduší.

B. 2. 7. Vyhodnocení ekonomických a sociálních indikátorů TUR

Informace je třeba aktualizovat - např. summit v Johannesburgu se již konal - s. 2 Kromě strategie udržitelného rozvoje zpracované Centrem UK pro otázky životního prostředí existuje i strategie zpracovaná Ing. I. Dejmalem a kol.

B. 2. 8. Rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb současné energetické infrastruktury

Proč je do slabých stránek u základních předpokladů rozvoje Jihočeského kraje z hlediska ekonomického rozvoje umístěn vysoký podíl malých obcí? Z hlediska preferované decentralizace energetiky je to spíše předností.

Pokud je zmíněno necitlivé využití přírodních podmínek, resp. Území ke komerčním účelům bez jakýchkoli zábran a s hrozbou nevratné změny, pak je třeba jako parádní příklad v regionu uvést jadernou elektrárnu Temelín, kde k výše uvedeným hrozbám již došlo.

Opět se objevuje návrh na posouzení možnosti využití tepla z JETE. Toto posouzení by bylo velmi vhodné.

V posuzovaných možnostech se objevuje i využití střech cca 96 tisíc rodinných domků pro výrobu tepla. Je otázkou, proč se tedy dále v koncepci modeluje jen varianta 1000 střech a nikoli i varianty např. s 10 000 nebo 96 000 střechami.

Jako hrozba je definován negativní postoj občanů k realizaci příležitostí - využití části zemědělské plochy pro produkci biomasy atd. To se může změnit s naším vstupem do EU a osvětou, k níž mohou nevládní organizace přispět.

B. 3. 1. Očekávaný vývoj spotřebitelských systémů

Nejasné scénáře obměny fondu budov, bytů v kraji. Kapitola bude dopracována kdy?

B. 3. 2. Souhrn podnikatelských záměrů energetických společností

Viz částečná paralela s kapitolou B. 2. 4. Výrobní a distribuční energetické systémy - některá fakta se opakují.

Zde se poprvé objevuje informace u JČE o poklesu dodávek od ČEZ a nárůst nezávislých dodavatelů, konstatuje se předpoklad u dovozu elektřiny přes 100 GWh. Jaká byla skutečnost ohledně dovozů v roce 2001 a 2002? Je možné to v rámci ÚEK přesněji zjistit?

Na s. 6 je nesrozumitelná věta.

Přestože se jaderná elektrárna Temelín mnohde v ÚEK nevyhodnocuje, v této kapitole se náhle objevují strategické záměry společnosti ČEZ. Megalománie pokračuje - ČEZ počítá s dostavbou ještě dvou bloků JETE.

Dálkový horkovod by měl být vyveden až do Prachatic!!!!

Stejně jako se nemění strnulost ČEZu v investiční politice ohledně jaderné elektrárny, trvá ČEZ i na již několikrát zamítnutých projektech elektrárny Lipno 3.

ČEPS zcela kopíruje investiční záměry ČEZu, ačkoli je formálně samostatnou společností.

B. 3. 3. Očekávaný vývoj vnějších podmínek

Proces liberalizace trhu nebyl ukončen dohodami z Barcelony v březnu 2002 - viz listopad 2002 Brusel.

Tato kapitola opakuje již v jiných kapitolách zmíněné skutečnosti.

B. 3. 4. - Robbor cen paliv a energií

Práce na koncepci environmentálních daní byla zahájena i na MŽP ČR.

To, že reálná cena elektřiny je ve skutečnosti (přepočteno paritou kupní síly) v ČR dvojnásobná oproti EU je fakt, který třeba více zdůrazňovat politikům a v době přípravy našeho vstupu do EU. Není totiž všeobecně znám.

B. 3. 5. Stav vývoje a prognóza komerční dostupnosti nových energetických technologií

K našemu překvapení zde CityPlan předvídá renesanci jaderných technologií (nových) za zhruba 20 až 30 let. Tyto elektrárny pak budou "jednoznačně" konkurenceschopné vůči elektrárnám na klasická paliva. Jaké nové technologie má autor na mysli? Např. v oboru jaderné fúze mluví praxe (neustále posunování horizontu pro dosažení hmatatelných výsledků jaderné fúze) a skeptičtější odborníci (za které jsme dosud CityPlan považovaly) nejméně o horizontu 50 let nutných pro výzkum. Další otázkou je zavedení těchto technologií do praxe. Přesto by se - pokud se takto předjímá vývoj - měla v ÚEK objevit specifikace zmíněných technologií.

V jakém smyslu by mohla být vládní opatření na podporu OZE kontraproduktivní? (s. 2).

Paradoxem - s ohledem na investiční plány ČEZu - je stanovisko CityPlanu, že optimálního instalovaného záložního výkonu o velikosti 10 až 20% výkonu instalovaného bude v Čechách dosaženo za 20 let, aniž by bylo potřeba stavět nové zdroje. Zpracovatelé ÚEK by měli megalomanské a zbytečné investiční záměry v koncepci kriticky komentovat a nikoli jen sumarizovat. Konstatování, že je MÁLO PRAVDĚPODOBNÉ, že v příštích 20 letech bude v Jihočeském kraji postaven velký centralizovaný energetický zdroj (včetně rozšíření JETE) je nedostatečné (viz např. plány ČEZu na další dva bloky JETE).

Koncepce je pak nekonzistentní, protože obsahuje různá stanoviska různých subjektů k tématu JETE a obecně k potřebě dalších výrobních zdrojů.

B. 4. 1. Rámec pro rozvojové varianty

Za velmi přínosnou považujeme myšlenku vytvoření energetického managementu kraje a také potřebu zpětné vazby k samosprávě, státní správě, veřejnosti a energetickým společnostem.

B. 4. 1. 2. Navržené priority a cíle rozvojových variant

Prioritou je bezpečnost, dále je lepší formulace než zajištění zásobování energií formulace zajištění zásobování energií v rámci trvale udržitelného energetického systému

B. 4. 2. Rozvojové varianty

Do scénářů je třeba zařadit JETE. ÚEK je v tomto zcela nekonzistentní, protože JETE částečně do uvažování zahrnuje, částečně ji vylučuje. Vstup do krajské distribuční sítě přes přenosovou soustavu znamená, že se elektřina vyrobená z JETE pak hodnotí jako ekologická - viz výše, protože se nezapracovávají vlivy JETE na krajinu, turistiku, nemovitosti atd. Především se však nevyhodnocuje produkce jaderných odpadů. Tzn., že jaderná elektrárna vstupuje do ÚEK svými "pozitivy" a negativa se zcela vytrácejí. Scénáře je třeba vypracovat variantně s JETE a bez JETE. V každém případě je třeba ve variantách vyhodnotit produkci elektřiny, tepla a odpadů z JETE.

Vypracovaný model scénáře "zasahování" je teoretický. Nabízí se otázka, proč byly pro model vybrány kotelny na štěpky, na slámu, na dřevěné pelety, topení na dřevo, solární kolektory a 10x 1000 oken s daným výkonem. Proč je ještě v roce 2020 zachované původní schéma referenčního scénáře (daná skladba - např. těžký topný olej v Táboře, kotle na hnědé uhlí).

B. 4. 3. Vyhodnocení dopadů variant na životní prostředí

Varianta nezasahování a zasahování se sice liší, ale ambice pro rok 2020 by měly být daleko vyšší

B. 4. 4. Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje

Strategická EIA -je velmi stručná, v podstatě dle našeho názoru pozitivně preferuje variantu zasahování. Spokojuje se u ní však se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů z 3,7% na 8,2% do roku 2020 a to je málo, jak vzhledem k EU, tak vzhledem k reálné potřebě změny energetických systémů.

Stejně jako Ekowatt - ing. Srdečný a CALLA - ing.Sequens, se domníváme že v SEA i v celé ÚEK je třeba vyhodnotit nejen úsporná opatření v rodinných domcích na venkově, nýbrž i úsporná opatření ve větších obcích a městech, průmyslu a dopravě.

Mgr. Dana Kuchtová Ing. Monika Wittingerová Ing. Eva Hlasová

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...