Jihočeské matky

občanské sdružení

V poušti vyroste obří komín

2.3.2002
Autor: JČM
Němečtí vědci plánují stavbu elektrárny v Austrálii
Sluneční paprsky zajistí dostatek energie pro středně velké město

Němečtí vědci plánují stavbu elektrárny v Austrálii
Sluneční paprsky zajistí dostatek energie pro středně velké město


Vzduch ohřátý sluncem. To je palivo elektrárny, která by podle projektu německých inženýrů měla vyrůst v Austrálii. Při výrobě elektřiny tak možná brzy přestaneme spalovat uhlí a štěpit atom. Nehostinné pouště člověk dosud nedokázal ekonomicky využít. Vysoké teploty a sucho brání rozvoji zemědělství a znemožňují průmyslovou výrobu. V nepříznivých klimatických podmínkách nedovedou lidé často ani přežít. Celodenní sluneční žár a nedostatek srážek nemusí ale jenom škodit. Poušť představuje podle německých inženýrů vhodné místo pro stavbu elektrárny nového typu.

Kilometrový obr se zabydlí v Austrálii

Ze středu skleněné desky se tyčí betonový komín. Stavba v poušti překvapuje nejen neobvyklým vzhledem, ale i kolosálními rozměry. Obrovitý komín s metrovými stěnami ční do výšky jeden kilometr. Gigant s průměrem 130 metrů převyšuje pařížskou Eiffelovu věž více než třikrát. Prosklený talíř u paty komína o průměru pět kilometrů se rozprostírá jen několik metrů nad zemí. Zatím se nám může zdát, že jsme si právě přečetli ukázku ze sci-fi povídky. Již od příštího roku by se popsaná scenerie měla stávat realitou. V jihovýchodní Austrálii nedaleko městečka Mildura totiž začne stavba obří elektrárny. Duchovní otec projektu, stavební inženýr a profesor univerzity ve Stuttgartu Jörg Schlaich se již několik desítek let zabývá možnostmi využití sluneční energie. Je také jedním ze spoluzakladatelů firmy Schlaich, Bergermann und Partner (SBP), která vypracovala projekt obří elektrárny v Austrálii. A jak vlastně zařízení funguje? Sluneční paprsky ohřejí vzduch pod skleněnou deskou a ten pak stoupá komínem umístěným uprostřed gigantického talíře vzhůru. Díky proudění vzduchu se roztáčejí turbíny na úpatí válcovité věže a zařízení začíná vyrábět elektrickou energii. "Autoři projektu chtějí využít komínový efekt," podotýká ing. Stanislav Bouček z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Zjednodušeně lze říci: čím vyšší je komín, tím efektivněji elektrárna pracuje. Horký vzduch může podle německých inženýrů stoupat válcovitou věží rychlostí až 55 kilometrů za hodinu. Také gigantické rozměry skleněného talíře mají svůj význam. Kruhová deska s průměrem pět kilometrů umožní ohřát více vzduchu než podobný, ale menší útvar. Elektřina pro čtvrt milionu lidí "Teoreticky by mohla elektrárna fungovat. Je obecně známo, že teplý vzduch má tendenci stoupat vzhůru," hodnotí projekt doc. ing. Antonín Matoušek, CSc., z Fakulty elektrotechniky a informatiky brněnského Vysokého učení technického. "Zařízení sice může vyrábět elektrickou energii, ale jeho účinnost bude ve srovnání s klasickými elektrárnami poměrně nízká," myslí si inženýr Bouček. Podle jeho názoru využije australský typ pouze pět procent energie z dopadajícího slunečního záření. Účinnost moderní tepelné elektrány je přitom až osmkrát vyšší. Elektrárna by měla ročně vyrobit 1400 GWh energie. Toto množství podle německých inženýrů postačí pro 200 až 250 tisíc obyvatel. Autoři projektu předpokládají, že výkon "australského obra" bude 200 MW. "Stejně účinný je například jeden blok tepelné elektrárny v Prunéřově nebo v Tušimicích," podotýká inženýr Bouček. Elektrárna o výkonu 200 MW patrně zajistí dostatek energie pro čtvrtmilionové město. "V době, kdy bydlelo v Brně 350 tisíc lidí, stačilo jeho obyvatelům dokonce jen 100 MW," říká docent Matoušek. "Zařízení, které má vyrůst v Austrálii, může opravdu vyrobit elektřinu pro čtvrt milionu obyvatel," připouští inženýr Bouček.

Palivo zdarma

"Zatím se stále nacházíme v přípravné fázi," hodnotí pro LN vývoj projektu inženýr Wolfgang Schiel z firmy SBP. Zdržení způsobilo hledání investora. Stavba obří elektrárny totiž není rozhodně levná. Australská firma EnviroMission, která bude projekt nakonec financovat, předpokládá náklady ve výši 650 až 750 milionů dolarů. Propočty projekční firmy ukázaly, že elektrická energie získaná pomocí nové technologie by nemusela být drahá. Komínová elektrárna by tak mohla finančně konkurovat tradičním, zpravidla ne příliš ekologickým způsobům výroby energie. "Životnost elektrárny odhadujeme na více než 80 let," říká Schiel. Vložená investice by se však měla vrátit už během prvních dvaceti let. Výdaje na provoz a údržbu zařízení jsou téměř nulové. Jako palivo totiž elektrárna využívá vzduch rozpálený slunečními paprsky. Proč si němečtí odborníci vybrali pro realizaci svého projektu právě Austrálii? Protože tato země se rozhodla poskytnout prostor producentům energie, kteří využívají alternativní zdroje. Vláda uzákonila, že do roku 2010 musí alespoň dvě procenta elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Při volbě vhodné lokality sehrály významnou roli také klimatické podmínky. "Kilometr vysoký komín a prosklenou desku mohou ohrozit seismické poruchy, ale i silnější vítr," říká inženýr Bouček. S možnými vlivy přírodních živlů musejí projektanti počítat.

Španělský průkopník doplatil na nepřízeň počasí

Zařízení, které využívá při výrobě energie sluneční záření a proudění vzduchu, opravdu funguje. Před více než dvaceti lety to pomocí prototypu "komínové elektrárny" dokázal Jörg Schlaich. Miniaturní zařízení o výkonu 50 kW vyrostlo v roce 1982 nedaleko španělského městečka Manzanares. Plechový komín stavby se tyčil do výšky 200 metrů. Elektrárna s kruhovým kolektorem o průměru 240 metrů měla původně pracovat pouze tři roky. Nakonec ale prototyp úspěšně fungoval až do roku 1989, kdy ho zničil orkán.

Eva Hníková
ZDROJ - Lidové noviny, 02.03.2002, str. 23, Věda


Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...