Stručně z historie chemické úpravny uranových rud MAPE nedaleko obce Mydlovary v Jižních Čechách.

V jižních Čechách nedaleko města Hluboká nad Vltavou mezi obcemi Mydlovary, Zahájí, Olešník, Nákří a Dívčice, asi 20 km severozápadně od Českých Budějovic a cca 20 km od jaderné elektrárny Temelín se nachází 286 ha uranových odkališť spolu s bývalou chemickou úpravnou uranové rudy nazývanou MAPE Mydlovary.

Uranová ruda se nikdy v této lokalitě ani v přilehlém okolí netěžila. Do MAPE se dovážela z uranových dolů v bývalé ČSSR a někdy také ze zahraničí. Uran sem byl k přepracování uměle vnesen. Odkalová pole vznikla z velké části v prostorách po těžbě lignitu, který se zde těžil pro mydlovarskou teplárnu.

Úpravna byla původně vyprojektována na přepracování 300.000 tun uranové rudy ročně. Zkušební provoz na takzvané kyselé lince byl zahájen v říjnu 1962 a na takzvané alkalické lince v dubnu 1963. Projektovaného výkonu bylo dosaženo již koncem roku 1963.

Rudy s vyšším obsahem karbonátů (Rožná, Příbram) byly louženy sodou (alkalická linka) a rudy se sníženým obsahem karbonátů (Chodov) kyselinou sírovou (kyselá linka). Po zahájení těžby na ložisku Hamr v severních Čechách se kyselá linka ještě dělila na tvrdou, kde loužení probíhalo za vysokých koncentrací kyseliny a na normální.

Na úpravně byly postupně vyvinuty a realizovány technologie zpracování všech československých ložisek uranové rudy.
Zpracovatelská kapacita dosáhla maxima v období let 1979 - 1983, kdy bylo upravováno přes 700.000 tun rudy ročně.

Od roku 1988 docházelo k omezování odbytu uranového koncentrátu a v návaznosti na postupující útlum těžby a úpravy uranu bylo v říjnu 1991 zpracování uranových rud na chemické úpravně MAPE Mydlovary zastaveno s více než ročním předstihem proti časovému harmonogramu, který schválila vláda ČSFR svým usnesením č. 894/1990.

Během své cca 29-leté činnosti zpracoval podnik MAPE 17.000.000 tun ( roční průměr je cca 586.000 tun) uranové rudy a vyprodukoval kolem 36.000.000 tun kalů. (Objem kalů 24.000.000 m3, objem vázané vody 17.000.000 m3.)

Co podniká sdružení JČM v případě úpravny MAPE Mydlovary?

1. Účastní se správních řízení
2. Vypracovává studie
3. Informuje občany formou tiskových zpráv a letáků

Proč to vůbec děláme?

Problematika zpracovatelského závodu MAPE spolu s odkališti radioaktivních kalů a jejich vlivu na životní prostředí, následně na zdraví lidí, je velice podceňována. Přitom se jedná o významný zdroj ionizujícího záření, stejně jako je jím jaderná elektrárna Temelín. I zde existují povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) k vypouštění radionuklidů do okolí.

Hlavní problém nespočívá jen v malé informovanosti občanů, ale v tom, že zpracovatelský závod je již dnes uzavřen. Zanechal však v krajině velkou ekologickou zátěž a tuto zátěž by měl zlikvidovat stát, neboť MAPE Mydlovary byl a je dosud státním podnikem. Ve státní pokladně však nejsou potřebné peníze, aby byla zátěž v podobě odkališť během krátké doby izolována od životního prostředí. Proto se naše sdružení účastní správních řízení, aby mohlo ovlivňovat nejen proces správné rekultivace, ale aby také získalo potřebné informace o postupu rekultivačních prací. Má zájem, aby byla odkaliště co nejrychleji izolována od životního prostředí, alespoň překrytím jejich horní části, aby bylo zamezeno nebezpečnému rozptylu radioaktivního prachu do okolí. Spodní část kalojemů, u nichž dochází k průsakům odkalištních vod do podzemních vod (např. u odkaliště K III), zatím není řešena. Sdružení bude usilovat, aby i tato část byla v budoucnu řešena, neboť kontaminované vody by mohly v budoucnu zamořit nejen přilehlé, ale i vzdálenější okolí. Jejich pohyb je zatím prokázán jihozápadním směrem od odkalištních polí.

Co je naším cílem?

Docílit izolace radioaktivních odkališť od životního prostředí v co nejkratší možné době. Jen tak dojde k zamezení jejich vlivu hlavně na zdraví obyvatel, a to nejen v přilehlých obcích.

Naše úspěchy

1. Podařilo se uzavřít dobrovolnou ústní dohodu mezi JČM a Diamem s.p., v níž se Diamo s. p. zavazuje, že při dalších rekultivacích nedojde k přesvahování radioaktivního rmutu, jako tomu bylo u odkaliště KI, kdy do okolí odkališť unikalo velké množství radioaktivního prachu.

2. Zabránily jsme plánovanému navážení odpadních materiálů z uranové činnosti v Horním Slavkově (čištění důlních vod) do odkaliště K IV/C1Z u Mydlovar. Jednalo se o nízkoaktivní kaly. V případě navážení těchto kalů by došlo k zvýšení radioaktivního zatížení oblasti.

3. Prosazovaly jsme posouzení vlivů MAPE Mydlovary (zpracovatelského závodu i odkalištˇ) na životní prostředí v rámci procesu EIA (zákon 244/92 Sb.). Proces EIA v současné době probíhá.

4. Zprostředkovaly jsme informace obcím v okolí MAPE Mydlovary, např. "Analýzu rizik".

Přehled správních řízení na MAPE v Mydlovarech, ve kterých bylo naše sdružení účastníkem

leden 1995 - podalo sdružení generální žádost na OkÚ v Č.B. na jejímž základě má být informováno o všech řízeních souvisejících s rekultivací odkališť

květen 1995 - vodoprávní řízení : projednání provozního a manipulačního řádu odkališť MAPE Mydlovary - připomínky :

1. Je nutné, aby byly zasílány obcím a Jihočeským matkám výroční zprávy komplexního monitoringu životního prostředí.

2. Je nutné znovu posoudit možnost oplocení odkališť.

3. Požadujeme posouzení dlouhodobého působení použitých organických rekultivačních materiálů na vrstvu stabilizátu (viz zpráva saského ministerstva životního prostředí o Wismutu).

březen 1998 - zaslalo sdružení na Okresní úřad v Českých Budějovicích, referát životního prostředí urgenci, že není informováno o řízeních týkajících se rekultivace odkališť

duben 1998 - vodoprávní řízení : technický projekt likvidace uranové činnosti na chemické úpravně Mydlovary - připomínky :

1. Ze spisu vyplývá, že největší prašný spad pochází z již zrekultivovaných ploch a při provádění rekultivace, což je situace velice zarážející. Je s podivem, když víme, že každá skládka i komunálního odpadu má být ošetřena proti prašnosti a při takto nebezpečných rekultivacích není o tom ani uvažováno. Žádáme, aby tato skutečnost byla ve studii řádně zohledněna a navrženo její reálné řešení. Je nám známo, že finanční situace není povzbudivá, ale otázka prašnosti nemá jen lokální charakter, ale vlivem vzdušného proudění zasahuje lokality desítek kilometrů vzdálené. Přitom se nejedná jen o prašnost, ale i o objemovou výdejnost radonu a dávkový ekvivalent příkonu gama záření.

2. Žádáme, aby výsledky monitoringu prašnosti z 21 míst v okolí Mydlovar byly zasílány na obce v okolí zájmového území odkališť, na OkÚ v Č.B. a průběžně aktualizovány.

3. Rekultivací bude zajištěno zřízení vegetačního krytu na ploše rekultivovaných odkališť a tím jejich zapojení do okolní krajiny s možností dalšího využívání za přesně definovaných omezujících podmínek. Vzhledem k tomu, že je prováděna rekultivace kontaminovaných ploch, to znamená, že není prováděna žádná dekontaminace, je velice nebezpečné tyto plochy jakýmkoliv způsobem využívat. Ve spisu nejsou definovány omezující podmínky ani způsob biologické rekultivace, což považujeme za velice nedostačující. Žádáme, aby spis byl o tuto informaci doplněn, abychom se k ní mohly vyjádřit a tyto omezující podmínky aby byly součástí výrokové části rozhodnutí.

4. Ztotožňujeme se s vyjádřením krajské hygienické stanice. Do rozhodnutí je zapotřebí zahrnout :
    a) respektování dopravní studie, která omezuje obtěžování chráněné zástavby obcí nákladní dopravou
    b) respektovat i nadále vyhlášené pásmo hygienické ochrany odkaliště III. a průběžně udržovat případně doplňovat zeleň k chráněné zástavbě obce Olešník
    c) navrhovaný termín dokončení rekultivačních prací 31.12.2003 považovat za konečný.

září 1998 - vodoprávní řízení : materiály vhodné na rekultivaci odkališť E a D - II.etapa. - připomínky:

1. Žádáme o předložení hygienického rozboru REKOSOLU a průkaz jeho nezávadnosti.

2. Vzhledem k tomu, že je většina odkališť uložena v sedimentech, žádáme o informace, zda je sledován průsak z odkališť a kontaminace podzemní vody a jakým směrem a jakou rychlostí kontaminace postupuje.

3. Žádáme o informaci jak se sledují hodnoty berylia ve vypouštěné vyčištěné odpadní vodě, která vytéká do Vltavy.

prosinec 1998 - vodoprávní řízení : prodloužení stavebního povolení pro sanaci odkaliště D - II.etapa a zároveň se projednávala žádost Diama s.p., o.z.SUL Příbram k ukládání kontaminovaného kalu radionuklidy jako produktu hornické činnosti do odkaliště K IV/C1Z (kaly z čistírny důlních vod z Horního Slavkova). - připomínky:

1. Jak je patrné z dokumentace, OkÚ, RŽP v Č.B. vydal již v roce 1998 (20.3.1998) rozhodnutí, kdy prodloužil termín dokončení vodohospodářského díla do konce roku 1998. Diamo s.p., o.z. MAPE Mydlovary požádal o prodloužení termínu až po uplynutí doby dané prvním rozhodnutím, které stanovilo datum dokončení na 31.12.1997. Nový termín měl být stanoven na základě předložených podkladů Diama s.p., o.z.MAPE Mydlovary, které prokazovaly reálné splnění daného úkolu v daném časovém sledu. Pokud tomu tak nebylo, tak se ptáme jako účastníci řízení, na základě jakých informací stanovil OkÚ, RŽP v Č.B. tento nový závazný termín, který opět nebude splněn a musí být prodloužen?

2. V jaké výši byly na rekultivaci kalojemu D poskytnuty státní dotace a jak byly čerpány v průběhu rekultivace. Pokud byly čerpány, jaký harmonogram prací byl jimi podmíněn ? Na kolik let je rozložen plán dotací ?

3. Součástí původního rozhodnutí č.j. 1459-231/2-Si ze dne 5.4.1995 je ve výrokové části podmínka, že sanace odkaliště bude prováděna sanačními materiály uvedenými v rozhodnutí OkÚ Č.B., RŽP č.j. 647/95-249/1-Tů z 29.3.95. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí nebylo součástí spisu, žádáme, aby nám bylo sděleno o jaký sanační materiál se jedná a zda je toto rozhodnutí stále platné. Pokud ano, žádáme, aby nám bylo předloženo.

4. Pokud se jedná o sanační materiál - zeminy a sutě - bude použit podobný postup jako u kalojemu K 1 (přesvahování) ? Jaké bude množství přesunuté sutě a zeminy, jaký bude charakter materiálu (radioaktivita), kdy se bude a jak dlouho sanovat, jaká budou přijata opatření proti prášení. Pokud bude sanace probíhat se stejným stupněm prašnosti jako u K 1 jsme zásadně proti takovému postupu.

5. Vzhledem k tomu, že sanace odkaliště D - II. etapa předpokládá pouze vytvoření vodorovné neprášící kryté vrstvy, bez biologické rekultivace o tlouťce 1,2 m, ptáme se jak velká plocha je již zakryta a jak velká plocha zbývá zakrýt. V čem byl projekt INTERPROJEKT ODPADY nadhodnocen, že nelze dle jeho propočtů zrealizovat danou akci. Tento projekt je dle výrokové části rozhodnutí závazný a podle informací ing. Simoty nebyl pozměněn. Změna se týkala jen termínu dostavby.

6. Z čeho bude složená neprášící krytá vrstva, proč byl zvolen jiný postup než u kalojemu K III. (stabilizát, výplňová vrstva, Rekosol).

7. V odůvodnění rozhodnutí je konstatováno, že na odkališti D je naplavena vrstva cca 2 - 7 m zvodnělých kalů. Jaká je dnes skutečná situace ?

8. Z ústního jednání 22.2.1995 je patrné, že producenti kalů měli 1 x za čtvrtletí předkládat rozbor kalů se stanovením Cd, Cu, Cr, Zn, Ni, Pb, As, Hg. Žádáme o předložení těchto čtvrtletních rozborů kalů.

9. Dále je z ústního jednání patrná připomínka obvodního báňského úřadu Příbram, který stanovil, že doprava se musí provádět podle dopravního řádu včetně tras.Žádáme o předložení tohoto dopravního řádu s vyznačenými trasami.

10. V dokumentaci byla ve výkresu vyznačena ropná políčka v J - JV části odkaliště. Ptáme se , zda tato políčka byla zřízena a zda jsou funkční.

- připomínky k projednání možnosti ukládat kontaminovaný kal radionuklidy jakožto produktu hornické činnosti do odkaliště KIV/C1Z.

1. Z celé žádosti je patrné, že odvozní vzdálenost do Mydlovar není zrovna jedna z nejkratších. I když je dále konstatováno, že je nutné zvážit i ostatní předpoklady k ukládání odpadu, jsme rozhodně proti ukládání dalších kontaminovaných kalů do všech stávajících kalojemů, natož do kalojemu C1Z.

2. Kam byly ukládány kontaminované kaly dosud ? Jaký je stupeň radioaktivity a celkově kontaminace kalů.

3. Jako účastníci řízení žádáme, aby nám byla předložena geologická situace podloží pod kalojemem C1Z, neboť jak nám bylo na minulém jednání sděleno, nachází se v oblasti kalojemů ne jeden, ale několik tektonických zlomů. Pro ujasnění situace bychom si rádi tento fakt ověřily.

4. Mydlovarská lokalita je již sama o sobě značně zatížena, hlavně co se týče dopravy. Skutečnost, že by měla po dobu 10 let do této lokality zajíždět 4 NA za týden je nepřípustné.

5. Zastáváme názor, že by se takto kontaminované kaly radionuklidy neměly převážet a měly by se ukládat v místě původního vzniku. Větším zatížením již zamořeného území, kterým je MAPE Mydlovary se celá situace neřeší, spíše naopak. Vlivem této kumulace vznikají další rizika ve formě kontaminace podzemních vod, ovzduší , biologického materiálu a celého okolí, kde bydlí lidé. Je nutné mít na zřeteli, že od MAPE Mydlovary vanou severozápadní větry, které v zimním období, kdy dochází k vymrzání vodních substrátů v kalojemech, kontaminují prachem celé okolí. Stejná situace nastává při manipulaci s radioaktivním rmutem.

6. Vzhledem k výše uvedeným připomínkám nesouhlasíme s navážením kalů kontaminovaných radionuklidy do lokality MAPE Mydlovary.

7. U navážení kalů se jedná o výplňový materiál, který je obdobný jako u bývalého MAPE Mydlovary. Nejedná se o produkt, který by urychlil rekultivaci. Žádáme, aby nám bylo předloženo rozhodnutí, kterým bylo ukončeno ukládání produktů z úpravy uranu do odkališť, aby další ukládání radioaktivních kalů nebylo v rozporu s tímto rozhodnutím.

Na základě naší účasti ve vodoprávním řízení, nebylo nakonec povoleno ukládat další radioaktivní kaly do odkaliště K IV/C1Z.

srpen 1999 - vodoprávní řízení : prodloužení stavebního povolení na sanaci odkaliště D - II.etapa do 31.12.2000 - připomínky :

1. Co se týče dopravního generelu - žádáme, aby tento generel řešil dopravní situaci v přilehlých obcích z hlediska minimálního pojezdu přes zabydlená území. Pokud by byly pojezdy realizovány přes přilehlé obce, je zapotřebí, aby představitelé obcí byli řádně předem informováni o této činnosti a aby byla řešena i otázka náhrad škod vzniklých touto činností. Diamo s.p. by mělo využívat hlavně komunikace uvnitř svého areálu.

2. Sdružení nesouhlasí s tím, že by na odkališti K IV/D byla použita metoda přesvahování ( to znamená jakýkoliv pohyb kontaminovaných zemin).

3. Sdružení žádá o informace týkající se rozborů zvodnělých kalů.

prosinec 1999 - vodoprávní řízení k 6 žádostem Diama s.p. najednou : 1) rekultivace odkaliště KI 4.etapa; 2) povolení ke zřízení vodohospodářského díla hyrogeologické vrty v okolí odkaliště KIII Olešník; 3) schválení doplňku č.1 k havarijnímu plánu PRLP Mydlovary; 4) povolení trvalého užívání čistírny odpadních dešťových a splaškových vod Diama s.p., o.z. SUL Příbram; 5) prodloužení stavebního povolení sanace odkaliště E 2.etapa do 31.12.2003; 6) k podanému stanovisku k Analýze rizik z ekologické zátěže odkališť bývalé úpravny uranových rud Mydlovary.
- písemné připomínky k jednotlivým řízením vypracované před ústním jednáním :

Hned v úvodu jednání sdružení upozornilo, že součástí projednávání je veliká škála žádostí na než budou vydána samostatná rozhodnutí. Z procesního hlediska se jedná o ojedinělost, kdy při jednom ústním jednání bude rozhodnuto o 9 různorodých žádostech (3 byly dodatečně doplněny při ústním jednání) . Nezdá se nám, že by tento postup byl v souladu s příslušnými zákony a proto navrhujeme, aby Okresní úřad, RŽP tento postup zvážil a projednal na dnešním jednání nejvýš 2 žádosti. Navrhujeme dnes projednat "Analýzu rizik z ekologické zátěže odkališť bývalé úpravny uranových rud Mydlovary" a "Rekultivaci odkaliště KI - 4. etapa". Připomínky ve věci "Rekultivace odkaliště KI - 4. etapa" :

1. Předmětem změny rekultivace KI je navržení 0,6 m těsnící vrstvy ze stabilizovaných popílkových směsí a krycí vrstvy o mocnosti 1 m z průmyslových kompostů. Původní řešení předpokládalo vybudování krycí vrstvy s funkcí stínící o tloušťce 1,2 m, složené z 0,8 m stabilizátoru popílku a 0,4 m průmyslového kompostu. Dochází však k záměně mezi množstvím stabilizovaných popílkových směsí a průmyslových kompostů z tloušťky 0,8 m na 0,6 m. Podle závěru uvedeného na konci předkládaného hodnotícího materiálu je minimální tloušťka těsnící vrstvy s použitím škváropopílkové směsi pro odkaliště KI minimální tloušťka 1,2 - 1,6 m. Vzhledem k této situaci považujeme navrženou změnu za nedostačující.

2. V předkládaném materiálu je informace, že po biologické rekultivaci bude KI začleněna do ostatních ploch, které budou součástí zpracovaného lokálního systému ekologické stability s následným zahrnutím do územního plánu sídelních útvaru Dívčice, Mydlovary. I když bude mít následné využívání rekultivované plochy omezující podmínky, nesouhlasíme s tím, aby byly tyto zrekultivované plochy zahrnuty do územního plánu jako ostatní plochy. Trváme na tom, aby tyto zrekultivované plochy byly řádně vyčleněny a označeny v územním plánu jako plochy v minulosti využívané pro zpracování uranové rudy. Je také nutné, aby po rekultivaci byly tyto plochy označeny i v terénu.

3. V materiálu je také uvedeno, že bude na KI odstraňován travní porost posečením celé plochy povrchu odkaliště. Jedná se o horní plochu o velikosti 12,5 ha a plochu svahu 13,5 ha. Celkem jde tedy o 26 ha. Žádáme, aby bylo v materiálu uvedeno, jakou technologií bude prováděno sečení, hlavně na svazích.

Připomínky k "Analýze rizik" :

1. V materiálech na OkÚ v Č.B., do kterých jsme nahlédly, byl zařazen oponentní posudek "Analýzy rizik". Žádáme, aby byla "Analýza rizik" doplněna o tyto připomínky.

2. Žádáme, aby "Analýza rizik" byla posouzena podle zákona č. 244/92 Sb. Součástí tohoto posouzení by měla být i informace o vlivu na přilehlé obce spolu s doporučením k vypracování epidemiologické studie.

Připomínky vznesené během ústního projednání dne 20.12.99 na MAPE Mydlovary.
Námitce sdružení nebylo vyhověno a na jednom ústním jednání byla řešena problematika 9 žádostí.

Rekultivace odkaliště KI - 4. etapa.
1. Zůstávají naše připomínky odevzdané na dnešním jednání.

Hydrologické vrty v okolí odkaliště KIII - Olešník.
1. Žádáme, aby při zřízení 20 nových hydrologických vrtů v okolí odkaliště KIII bylo toto vodohospodářské dílo posouzeno podle zákona č. 244/92 Sb.
2. Žádáme o kopii hydrogeologické studie a závěrečné zprávy, které vzniknou v souvislosti s realizací vrtů.

Doplněk č.1 k Havarijnímu plánu PRLP Mydlovary
1. Není jasná návaznost havarijního plánu PRLP Mydlovary a havarijních plánů obcí. Toto považujeme za velký nedostatek, a proto podáváme podnět OkÚ v C.B. , aby v souladu se zákony provedl nápravu.
2. Vzhledem k výjimečnosti lokality Mydlovary žádáme o posouzení vnitřních i vnějších havarijních plánů podle zákona č. 244/92 Sb.

Čistírna odpadních dešťových a splaškových vod Diama s.p., o.z. SUL Příbram
1. Požadujeme namátkové kontroly v čistírně odpadních dešťových a splaškových vod v odpolední a noční směně.
2. Požadujeme, aby součástí výrokové části kolaudačního rozhodnutí byly limity přípustného znečištění odpadní vody na odtoku z ČOV.

Sanace odkaliště E - 2. etapa
1. Ve věci prodloužení stavebního povolení Sanace odkaliště E
2. etapa do 31. 12. 2003 hodláme podat podnět MŽP, aby přezkoumal své rozhodnutí o neuskutečnění procesu EIA na tuto změnu. V tomto konkrétním případě již provedení EIA nepožadujeme, nesouhlasíme však obecně s výkladem MŽP. Prodlužování stavebního povolení a tím oddalování sanací je podle našeho názoru zátěží pro životní prostředí.

Analýza rizik z ekologické zátěže odkališť bývalé úpravny uranových rud Mydlovary

1. Rizikovou analýzu (RA) je třeba posoudit v procesu EIA, předtím je však třeba ji aktualizovat, neboť byla zpracována v říjnu 1998 a vychází pouze z monitoringu životního prostředí provedeného s. p. Diamo v roce 1997. Autoři provedli sami pouze odběr vzorků zemin pro zjištění kontaminace prašným spadem. Pro proces EIA je třeba zajistit nezávislý monitoring a vycházet z aktuálnějších podkladů.

2. V RA se konstatuje, že většina ploch v těsném sousedství kalojemů je zemědělsky využívána.. V téže části RA se konstatuje, že v budoucnosti budou rekultivované plochy odkališť zařazeny do kategorie ostatních ploch a nebudou využívány pro zemědělské, popř. nezemědělské účely. Na toto navazuje zcela opačné konstatování, že budoucí využití vlastního území odkališť je především lesnické a zčásti zemědělské. Podle našeho názoru je třeba zamezit využívání zemědělské půdy v areálu i okolí a zajistit zemědělcům kompenzace ušlého zisku. Nesouhlasíme s tím, aby byly tyto zrekultivované plochy zahrnuty do územního plánu jako ostatní plochy. Trváme na tom, aby tyto zrekultivované plochy byly řádně vyčleněny a označeny v územním plánu jako plochy v minulosti využívané pro zpracování uranové rudy. Je také nutné, aby po rekultivaci byly tyto plochy označeny i v terénu.

3. Zdrojem vody pro veřejné vodovody obcí Mydlovary, Olešník a Zahájí, jsou také (kromě Římova) jímací vrty u obce Zliv. Tyto vrty jsou podle našeho názoru příliš blízko areálu odkališť, proto není možné jednoduše konstatovat (str. 10 RA), že podzemní vody jsou v okolí kalojemů využívány pouze jako užitkové a okolní obce jsou vybaveny veřejnou vodovodní sítí. V rámci principu předběžné opatrnosti požadujeme, aby se výhledově pro obce v okolí MAPE Mydlovary stal zdrojem pitné vody pouze Římov.

4. V RA se konstatuje, že monitorovací síť čítá celkem 44 pozorovacích vrtů a jednu domovní studnu. Vzhledem k tomu, že v okolí je 255 studen, je třeba monitorovat také vody z těchto studen.

5. Vzhledem k dalším plánovaným vrtům je třeba zvážit riziko, zda síť mnoha vrtů v okolí kalojemů nepřispívá k šíření znečištění do okolí ( vrty často spojují jednotlivé vrstvy podloží a mohou měnit hydrodynamické poměry oblasti).

6. Z popisu rozsahu kontaminace jasně nevyplývá objem a plocha kontaminace.

7. V RA zcela chybí zhodnocení území z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. zda jsou zde chráněná území, chráněné druhy živočichů nebo rostlin)

8. Vyhodnocení rizik je v RA provedeno pouze s ohledem na lidské zdraví, nikoli na ostatní ekosystémy.

9. V RA jsou doloženy vývěry důlní vody, průsaky odkalištních vod, šíření (především horizontální) podzemní vody z CHÚ Mydlovary, výrony podzemních vod do povrchových vodotečí, transport směsných vod směrem k rybníku Bezdrev a do Vltavy, rizika vdechování radonu, zevní expozice gama zářením. Vzhledem k výše uvedenému nestačí konstatovat, že došlo k ozáření kritické skupiny obyvatel v přilehlých obcích. Navržená optimalizační opatření jsou nedostatečná (např. zákaz používání studní je jen provizorním opatřením , který může jen částečně zmírnit následky ekologické zátěže). Je třeba vypracovat důkladnou epidemiologickou studii, havarijní plány. Je třeba zajistit pravidelná měření koncentrací radionuklidů v okolních obcích, pravidelné lékařské kontroly obyvatel. Postiženým obyvatelům je třeba zajistit finanční kompenzace zdravotních a jiných škod (např. ztráta hodnoty nemovitostí). Ze strany obcí je třeba zajistit stavební uzávěry pro oblast přiléhající k odkalištím.

10. Přestože se u výše uvedených rizik jedná vesměs o podlimitní hodnoty, je v rizikové analýze podceněn vliv dlouhodobých dávek radionuklidů (viz např. trvale zvýšená zátěž dnových sedimentů Soudného potoka po havárii v roce 1965) a synergického působení chemických a radioaktivních látek.

11. RA uvažuje i jiné varianty sanací, než ty, které se již na MAPE Mydlovary provádí.

Žádost JDZ Soběslav ve věci možnosti využití rekultivačních materiálů

1. Nemáme námitek proti vydání souhlasu OkÚ v C.B. s využitím rekultivačního materiálu z JDZ, zpracovaného na biodegradační ploše Hůrka za podmínky, že koncentrace amonných iontů v rekultivačním materiálu bude v souladu s vyhl. 338/97 Sb.

Experimentální likvidace technické vody a mobilní stanice úpravny technické vody pro kalojem KIII

1. Za podmínky, že veškeré informace sdělené panem Starým na dnešním ústním jednání jsou pravdivé, nemáme připomínek k prodloužení souhlasu RŽP, OkÚ v Č.B.

Výjimka k ochraně povrchových a podzemních vod před jejich znehodnocením jinými látkami než odpadními vodami pro kalojem III.

1. Za podmínky, že veškeré informace sdělené panem Starým na dnešním ústním jednání jsou pravdivé, nemáme připomínek k prodloužení souhlasu RŽP, OkÚ v Č.B.

leden 2001 - vodoprávní řízení : experimentální přemostění laguny odkaliště K IV/E. - připomínky

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o experiment, který pokud by se osvědčil, by mohl přispět k rychlejšímu postupu rekultivací, hlavně uzavření vrchní strany odkališť, sdružení souhlasilo s tím, aby experiment byl uskutečněn.

2. Princip experimentu spočívá ve využití drcených pneumatik k vytvoření obdoby plovoucích hatí na odkališti v podobě překryvné vrstvy. Dosud používaný popílek je sice materiálem vhodným, ale nedostatkovým. Problém spočívá v tom, že i pneumatik, které by mohla firma provádějící rekultivaci odebírat za úplatu je nedostatek. Proto sdružení zaslalo na OkÚ v Č.B. následující stanovisko :

Sdružení Jihočeské matky je účastníkem správních řízení při rekultivaci odkališť na MAPE Mydlovary . Odkaliště jsou velikou a nebezpečnou ekologickou zátěží, která by měla být v co nejkratší době zabezpečena tak, aby minimálně ovlivňovala životní prostředí i zdraví občanů žijících v nedalekém okolí. Práce na likvidaci této ekologické zátěže však pokračují pomalým tempem, proto dalo sdružení souhlasné stanovisko k experimentálnímu přemostění odkaliště K IV/E.

Na jednání dne 8.8.2001 bylo sdružení seznámeno s problémy při realizaci tohoto experimentu, které spočívají v nedostupnosti výplňového materiálu, kterým jsou ojeté pneumatiky. Z jednání však vyplynulo, že těchto pneumatik je v ČR dle sdělení Ministerstva životního prostředí dostatek, a proto byl zamítnut dovoz pneumatik z Německa. Firma, která provádí realizaci experimentu však sdělila, že dostupnost pneumatik je velice malá, a ani firmy, které uzavřely dohody, tyto neplní.

Vzhledem k situaci v MAPE Mydlovary, kdy vzniklá ekologická zátěž je dědictvím z dob minulých a je povinností státu zajistit brzkou a řádnou likvidaci se přikláníme k názoru, že je nutné, aby ze strany Ministerstva životního prostředí byly vyvinuty takové iniciativy, které povedou k rychlému řešení předmětné situace. Jsme toho názoru, že by měl být experiment vyzkoušen a vyhodnocen. Důvodem je nedostatek popelovin, a tím prodloužení rekultivačních prací do nedohledné budoucnosti. únor 2001 - vodoprávní projednání: zmenšení ochranného pásma odkaliště K III - Olešník. - připomínky :

1. Odkaliště K III. i když je dnes zčásti zrekultivováno, stále zůstává ekologickou zátěží v lokalitě Olešník se všemi svými negativními vlivy.

2. Budoucí zrekultivovaná plocha bude výsledkem experimentálního procesu a teprve budoucnost ukáže, nakolik bude rekultivace úspěšná. Jsou zde známá rizika, kdy úbytkem vody v odkališti může dojít k destrukci rekultivační vrstvy, stejně tak pokud na zrekultivované ploše budou vzrostlé dřeviny (které mohou na plochu nalétnout a svými kořeny rozrušit těsnící vrstvu).

3. Oblast nízkých dávek záření byla v minulosti opomíjena a v dnešní době se tato problematika prozkoumává. Limity dávek jsou stanoveny extrapolací z hodnot vyšších dávek a i ty se stále snižují viz 5 mSv/rok na 1 mSv/rok. Z hlediska předběžné opatrnosti považujeme snížení ochranného pásma okolo odkaliště z důvodu vybudování nové obytné zástavby za nevhodné a trváme na zachování původní velikosti tohoto ochranného pásma kolem odkaliště K III.

4. Žádáme, aby orgán státní správy řízení přerušil a vyčkal na zhodnocení vlivu celé lokality na životní prostředí, které bude posouzeno v procesu EIA.

- námitky byly zamítnuty a proti vydanému rozhodnutí se sdružení v zákonné lhůtě odvolalo.

Dne 2.5.2001 nám bylo doručeno rozhodnutí, kterým se povoluje zmenšení pásma hygienické ochrany na kalojemu III z 200 m na 110 m v souladu s dodatkem územního plánu lokalita J6 obce Olešník, kde je uvažována výstavba rodinných domků.

Proti tomuto rozhodnutí podáváme odvolání, jež odůvodňujeme t a k t o :
1. Prvoinstanční orgán se vůbec nevypořádal s naší připomínkou, kdy jsme žádaly přerušení předmětného řízení, kterým se zmenšuje pásmo hygienické ochrany kolem odkaliště k III, a vyčkání na zhodnocení celé lokality v procesu EIA podle zákona č. 244/92 Sb. Toto hodnocení již nyní probíhá. Upozorňujeme, že je nutné vydal rozhodnutí o snížení pásma až po této proceduře, jinak nebude rozhodnutí vydáno v souladu se zákonem, který vyžaduje aby orgán vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. V případě takovéhoto závažného rozhodnutí, kdy se snižuje ochranné pásmo v okolí významného zdroje ionizujícího záření za účelem výstavby rodinných domků, ve kterých budou bydlet mladí lidé s dětmi , je spolehlivě zjištěný stav věci možný pouze při procesu EIA, neboť musí být zhodnoceny všechny vlivy na ŽP a zdraví obyvatel nejen kolem odkaliště KIII ale i v souladu s vlivy ostatních odkališť v okolí přepracovacího závodu MAPE Mydlovary. Není možné v rozhodnutí argumentovat tím, že zůstává jen malá pravděpodobnost možného podhodnocení situace a že je nutné se vyhnout iracionálním požadavkům na radiační ochranu. Stejně není možné konstatovat, že v lokalitě bude žít cca 10 osob a tudíž změna pásma neodporuje principům radiační ochrany. V dokumentaci, která byla podkladem povolujícího rozhodnutí nebyly žádné důkazy pro výše uvedená tvrzení. Proto žádáme, aby odvolací orgán tuto připomínku posoudil.
2. Prvoinstanční orgán nevyhověl naší první námitce , kdy jsme konstatovaly, že odkaliště K III stále zůstává ekologickou zátěží v lokalitě Olešník se všemi svými negativními vlivy, i když je zčásti prováděna rekultivace. Odůvodnění v rozhodnutí je velice nedostačující, což vede k domněnce, že prvoinstanční orgán nebyl zcela seznámen se skutečným stavem věci. Okrajově je v odůvodnění uvedeno, že v uvažované lokalitě v některých obdobích roku (není blíže specifikováno) může být dýchání prachu s produkty přeměny alfa příčinou vnitřního ozáření vyššího než na referenčních místech.

Jen pro dokreslení bychom uvedly, že odkaliště K III je jedním z nejvíce problematických co se týče zamoření podzemních vod. Mezi kontaminanty, u kterých byly zjištěny nejvyšší koncentrace ve sledovaném území, patří především amonné ionty, alfa-aktivita, sírany, železo, berylium a hliník. S postupem mraku kontaminace v JZ směru lze v dalších letech očekávat nárůst obsahu SO42- , Na, NH4+ i Mn. Podotýkáme, že tento nárůst je počítán cca 100 m od uvažované lokality pro zástavbu rodinnými domky. Z uvedeného je patrné, že je nutné provést snížení ochranného pásma až poté, kdy dojde k vyhodnocení všech vlivů odkaliště K III na okolí. Není možné své rozhodnutí opřít jen o skutečnost, že dochází na odkališti K III k překrytí. Zátěž v území stále zůstává v podobě radonové výdajnosti, prašnosti s velkým obsahem radioaktivních látek i kontaminované podzemní vody radioaktivními látkami. Jedná se o významný zdroj ionizujícího záření, stejně jako jaderná elektrárna Temelín. Je s podivem, že SÚJB, který je orgánem státní správy, vydává v případě odkaliště K III kladné vyjádření a snižuje ochranné pásmo, i když není rekultivace zdaleka dokončena a v případě jaderné elektrárny Temelín (JETE) vydává rozhodnutí na jehož základě musí být v 3 km ochranném pásmu likvidovány obce. V obou případě jde o významné zdroje ionizujícího záření, kdy v odkališti K III a jemu přilehlých odkalištích je 36.000.000 tun radioaktivních kalů.

Stačí však uvedená konstatace v odůvodnění rozhodnutí ( že vnitřní ozáření je vyšší než na referenčních místech) k tomu, aby z hlediska principu předběžné opatrnosti bylo zmenšení ochranného pásma v okolí K III zamítnuto.

3. Naší druhé připomínce také prvoinstanční orgán nevyhověl. Přesto na ní trváme. Překrytí odkaliště K III je výsledkem experimentálního procesu a teprve budoucnost ukáže na kolik bude rekultivace úspěšná. Tím naše sdružení nezpochybňuje odbornost firem, které rekultivaci provádějí, jak je uvedeno v odůvodnění. Ale upozorňuje na skutečnost, která je dobře známa i pracovníkům Diama s.p., že překrytí se provádí na míru dané situaci, není řádně ověřeno a teprve v budoucnosti se ukáže, zda tento postup byl správný. Stejně tak je nesprávně uvedeno v odůvodnění, že zpochybňujeme hrázový systém. Ne, naše připomínka se týkala destrukce rekultivační vrstvy, kdy díky úbytku vody v odkališti může v budoucnu dojít k popraskání a případnému propadnutí této vrstvy. Tento aspekt je pracovníkům Diama s.p. také dobře znám.

Vzhledem k popsaným rizikům, které se nedají 100 % vyloučit, považujeme snížení ochranného pásma kolem odkaliště K III za nevhodné. Naopak by měl orgán státní správy nařídit oplocení odkališť právě v hranicích jejich ochranných pásem, aby byla zajištěna izolace zdroje ionizujícího záření od okolí, hlavně pohybu osob a zvěře. Neboť se jedná o pracoviště podléhající zvláštnímu režimu.

4. Připomínce č. 3 nebylo opět vyhověno. Přesto hned první věta v odůvodnění rozhodnutí nás utvrdila v přesvědčení, že nebyly zváženy všechny argumenty a podklady při vydání kladného rozhodnutí ve věci snížení ochranného pásma. Citace : "Problematika biologických účinků ionizujícího záření v oblasti nízkých dávek je nejen mimořádně závažná, ale i komplikovaná a do současné doby není dosud uspokojivě objasněna." S přihlédnutím k tomuto výroku považujeme povolení ke snížení ochranného pásma k výstavbě rodinných domků za nezodpovědné. (Připomínáme, že se jedná o lokalitu významnou z hlediska ionizujícího záření ) . Naopak orgán státní správy by měl jako podklad pro své rozhodnutí využít skutečně zjištěného zdravotního stavu občanů v lokalitě nejen Olešník, ale celého okolí odkališť s časovým horizontem nejméně 10 let zpět od roku 2001 a včetně. Nedostatečné je tvrzení, že v uvažovaném území bude žít cca 10 lidí.

5. Upozorňujeme, že není pravdivý výrok , že změna pásma hygienické ochrany K III je v souladu s dodatkem územního plánu lokalita J6 obce Olešník. Tento dodatek ještě nebyl k dnešnímu dni schválen.

6. Zákony ukládají, že řízení je třeba vést tak, aby posilovalo důvěru občanů ve správnost rozhodování a podkladem pro rozhodnutí jsou zejména podání, návrhy a vyjádření účastníků řízení. Shledáváme jako účastníci řízení tato zákonná ustanovení v tomto procesu nenaplněná.

Z výše uvedených důvodů navrhujeme, aby bylo rozhodnutí v odvolacím řízení z r u š e n o.

Rozhodnutí bylo krajským úřadem na základě výše uvedeného odvolání zrušeno, ale důvodem byl fakt, že ochranné pásmo není v okolí odkaliště vůbec vyhlášeno. Pokud by referát životního prostředí chtěl stanovit i přesto změnu ochranného pásma, je k tomu nekompetentní. Může stanovit ochranné pásmo jen z hlediska ochrany vodohospodářského díla z pohledu vnějšího ohrožení tohoto díla. Nikoli vzhledem k ochraně okolí před negativním vlivem z vodohospodářského díla, kterým je odkaliště. leden 2002 - vodoprávní projednání :
1) snížení ochranného pásma odkaliště KIII. Olešník,

2) projednání technických opatření k zakrytí povrchu kalojemů KIII, KIV/D, KI a KIV/E - změny v souvislosti s účinností nového zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.

V tomto řízení naše sdružení požadovalo, aby byl z výčtu materiálů pro rekultivaci odkališť vypuštěn materiál 010101 odpady z těžby rudných nerostů (jedná se například o výsypky po těžbě uranové rudy v Příbrami). Všichni přítomní s naší žádostí souhlasili.

K problematice snížení ochranného pásma v okolí odkaliště KIII Olešník nám bylo na jednání sděleno, že kompetentním orgánem pro snížení pásma je orgán hygienické služby. Přihlásily jsme se u tohoto orgánu do řízení a vznesly své připomínky.

1. Hned v úvodu žádáme o přerušení řízení, kterým se zmenšuje pásmo hygienické ochrany kolem odkaliště K III, a vyčkání na zhodnocení celé lokality v procesu EIA podle zákona č. 244/92 Sb. Toto hodnocení již nyní probíhá a jen pomocí konečného stanoviska z tohoto procesu bude správní orgán vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. V případě takovéhoto závažného rozhodnutí, kdy se snižuje ochranné pásmo v okolí významného zdroje ionizujícího záření za účelem výstavby rodinných domků, ve kterých budou bydlet mladí lidé s dětmi , je spolehlivě zjištěný stav věci možný pouze při procesu EIA, neboť musí být zhodnoceny všechny vlivy na ŽP a zdraví obyvatel nejen kolem odkaliště KIII ale i v souladu s vlivy ostatních odkališť v okolí přepracovacího závodu MAPE Mydlovary. Není možné argumentovat tím, že zůstává jen malá pravděpodobnost možného podhodnocení situace a že je nutné se vyhnout iracionálním požadavkům na radiační ochranu. Stejně není možné konstatovat, že v lokalitě bude žít cca 10 osob a tudíž změna pásma neodporuje principům radiační ochrany.

2. Odkaliště K III stále zůstává ekologickou zátěží v lokalitě Olešník se všemi svými negativními vlivy, i když je zčásti prováděna rekultivace. V řízení u referátu životního prostředí, Okresního úřadu v Českých Budějovicích bylo uvedeno, že v uvažované lokalitě v některých obdobích roku (není blíže specifikováno) může být dýchání prachu s produkty přeměny alfa příčinou vnitřního ozáření vyššího než na referenčních místech.
Chtěly bychom uvést, že odkaliště K III je jedním z nejvíce problematických co se týče zamoření podzemních vod. Mezi kontaminanty, u kterých byly zjištěny nejvyšší koncentrace ve sledovaném území, patří především amonné ionty, alfa-aktivita, sírany, železo, berylium a hliník. S postupem mraku kontaminace v JZ směru lze v dalších letech očekávat nárůst obsahu SO42- , Na, NH4+ i Mn. Podotýkáme, že tento nárůst je počítán cca 100 m od uvažované lokality pro zástavbu rodinnými domky. Z uvedeného je patrné, že je nutné provést snížení ochranného pásma až poté, kdy dojde k vyhodnocení všech vlivů odkaliště K III na okolí. Není možné své rozhodnutí opřít jen o skutečnost, že dochází na odkališti K III k překrytí. Zátěž v území stále zůstává v podobě radonové výdajnosti, prašnosti s velkým obsahem radioaktivních látek i kontaminované podzemní vody radioaktivními látkami. Jedná se o významný zdroj ionizujícího záření, stejně jako jaderná elektrárna Temelín. Je s podivem, že SÚJB, který je orgánem státní správy, vydává v případě odkaliště K III kladné vyjádření a snižuje ochranné pásmo, i když není rekultivace zdaleka dokončena a v případě JETE vydává rozhodnutí na jehož základě musí být v 3 km ochranném pásmu likvidovány obce. V obou případech jde o významné zdroje ionizujícího záření, kdy v odkališti K III a jemu přilehlých odkalištích je 36.000.000 tun radioaktivních kalů.
Stačí však uvedená konstatace, že v některých obdobích roku (není blíže specifikováno) může být dýchání prachu s produkty přeměny alfa příčinou vnitřního ozáření vyššího než na referenčních místech, k tomu, aby z hlediska principu předběžné opatrnosti bylo zmenšení ochranného pásma v okolí K III zamítnuto.

3. Překrytí odkaliště K III je výsledkem experimentálního procesu a teprve budoucnost ukáže na kolik bude rekultivace úspěšná. Tím naše sdružení nezpochybňuje odbornost firem, které rekultivaci provádějí. Ale upozorňuje na skutečnost, která je dobře známa i pracovníkům Diama s.p., že překrytí se provádí na míru dané situaci, není řádně ověřeno a teprve v budoucnosti se ukáže, zda tento postup byl správný. Připomínáme také, že může časem dojít k destrukci rekultivační vrstvy, kdy díky úbytku vody v odkališti může v budoucnu dojít k popraskání a případnému propadnutí této vrstvy. (Tento aspekt je pracovníkům Diama s.p. dobře znám ). Pak by došlo k úniku ionizujícího záření do okolí ve větší míře, i na území plánované výstavby rodinných domků.
Vzhledem k popsaným rizikům, která se nedají 100 % vyloučit, považujeme snížení ochranného pásma kolem odkaliště K III za nevhodné. Naopak žádáme orgán státní správy aby ve svém rozhodnutí stanovil oplocení odkališť, aby byla zajištěna izolace zdroje ionizujícího záření od okolí, hlavně pohybu osob a zvěře. Neboť se jedná o pracoviště podléhající zvláštnímu režimu a ochranné pásmo slouží k tomu, aby chránilo okolí od zdroje ionizujícího záření.

4. Problematika biologických účinků ionizujícího záření v oblasti nízkých dávek je nejen mimořádně závažná, ale i komplikovaná a do současné doby není dosud uspokojivě objasněna. Tato informace byla uvedena v řízení o ochranném pásmu před referátem životního prostředí v Českých Budějovicích. S přihlédnutím k tomuto výroku považujeme povolení ke snížení ochranného pásma kolem K III k výstavbě rodinných domků za nezodpovědné. (Připomínáme, že se jedná o lokalitu významnou z hlediska ionizujícího záření) . Naopak orgán státní správy by měl jako podklad pro své rozhodnutí využít skutečně zjištěného zdravotního stavu občanů v lokalitě nejen Olešník, ale celého okolí odkališť s časovým horizontem nejméně od roku 1981- 2001. Nedostatečné je tvrzení, že v uvažovaném území bude žít cca 10 lidí.

5. Upozorňujeme, že dosud nebyla splněna podmínka z roku 1977, kdy bylo stanoveno, že pásmo hygienické ochrany má být doplněno výsadbou pásu izolační zeleně v šíři 30 m. Žádáme, aby tato podmínka byla ve stanovisku hygieny znovu uvedena a řádně naplněna.

6. Zákony ukládají, že řízení je třeba vést tak, aby posilovalo důvěru občanů ve správnost rozhodování a podkladem pro rozhodnutí jsou zejména podání, návrhy a vyjádření. Žádáme, aby naše připomínky byly řádně zváženy a aby orgán hygieny zamítl zmenšení ochranného pásma v okolí odkaliště KIII Olešník .

SDRUŽENÍ JIHOČESKÉ MATKY