Jihočeské matky

občanské sdružení

Stanovisko k dokumentaci posuzování vlivů na životní prostředí dálnice D3 v úseku České Budějovice - hranice Českokrumlovska (Krasejovka).

2.7.2003
Autor: JČM




Při posuzování vlivů stavby a provozu této komunikace na životní prostředí je opět použita nepřijatelná metoda rozmělnění celé trasy vysokorychlostní silnice z Prahy do Dolního Dvořiště na několik částí. Tím je zkresleno celkové posouzení všech vlivů celého koridoru dálnice, neboť její méně konfliktní části mohou tak být posouzeny v předstihu   před částmi problematičtějšími. Jestliže jsou pak již části dálnice realizovány, jsou vyvíjeny nepřípustné politické tlaky na její pokračování i tam, kde je střet s veřejnými zájmy ochrany přírody a krajiny velmi výrazný. 
  Rozdělením trasy dálnice D3 (R3) na jednotlivě posuzované úseky je také znesnadněn vstup občanů sousedního Horního Rakouska do procesu EIA, ačkoliv budou realizací této komunikace výrazně dotčeny jejich zájmy a ovlivněno jejich životní prostředí. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvu sousední spolkové země Rakouska, které bude vystaveno negativním dopadům z provozu této vysokorychlostní komunikace, jež bude navazovat na dopravní systém na rakouské straně, nebyla dosud poskytnuta informace o zahájení procesu EIA k dálnici D3 a rychlostní silnici R3, žádáme, aby toto opomenutí bylo napraveno. České ministerstvo životního prostředí by mělo oslovit hornorakouskou veřejnost a poskytnout hornorakouským občanům náležitou přiměřenou lhůtu k vyjádření.
  Koridor uvažované dálnice je navrhován ve zcela nové trase, přičemž stávající silnice I/3 bude zachována jako doprovodná silnice nižší kategorie č. II/603. Tím se ovšem realizace dálnice zcela mine se svým s oblibou deklarovaným cílem - přispět k bezpečnější dopravě v úseku častých závažných nehod mezi Českými Budějovicemi, Velešínem a Kaplicí. Většina dosavadních uživatelů silnice I/3 ji bude i nadále užívat k vnitrostátní přepravě, neboť nebude zpoplatněna. Protože však bude zařazena do nižší (druhé) kategorie, lze očekávat, že její špatný stav s několika závažnými bezpečnostními závadami nebude ani v budoucnu napraven. Stavba dálnice nevyřeší tedy dopravní závady na stávající trase I/3     ani nepřispěje ke zlepšení dopravního spojení mezi jihočeskými městy.
 V dokumentaci EIA se tvrdí, že provoz dálnice D3 ( a na ní navazující R3) přinese pozitivní vlivy na životní prostředí odvedením dopravy z center měst a obcí do řídce obydlené krajiny, zároveň s tím snížení škodlivých emisí, díky plynulejšímu průjezdu. To však neodpovídá skutečnosti. Emise z projíždějících aut jsou závislé na několika faktorech, k nimž patří celkový počet vozidel, jejich technický stav, styl jízdy, atp. Ze zahraničních zkušeností je známo, že dálnice doslova nasávají tzv. „indukovanou dopravu“, tedy plynulost provozu    na nich je pouze dočasnou záležitostí, dokud se i tato kapacitní komunikace nezahltí dlouhými kolonami motorových vozidel. 
  Pouze systémové řešení, preferující železniční nákladní dopravu a hromadnou osobní železniční či autobusovou dopravu může přinést trvalé zlepšení kalamitní dopravní situace na přetížených silnicích. To uvádí i celá řada zahraničních studií, jež se systémově zabývají dopravní problematikou. Zajímavé informace k problematice tzv. „indukované dopravy“ lze získat i v českých publikacích, vydávaných Dopravním klubem ČR nebo Centrem pro dopravu a energetiku. V kontextu těchto v poznatků překvapuje strnulé lpění některých posuzovatelů nově navrhovaných silničních tras na dávno překonaných dogmatech. 
  Po vybudování dálnice D3 dojde k dokončení tranzitního dálničního koridoru přes území České republiky prostřednictvím dálnic D8, D3 a R3, přičemž lze očekávat na tuto trasu přesun těžké nákladní dopravy ze severní do jižní Evropy, jež zatím probíhá přes Německo.
Vzhledem k velké finanční zátěži, jíž stavba dálnice D3 představuje (celá trasa z Prahy na hranice s Rakouskem se odhaduje se na 50 až 60 miliard Kč) nelze očekávat, že bude v dohledné době vybudován IV. železniční koridor a větší část nákladní dopravy přesunuta    na koleje. 
  Emise a hluk z projíždějících aut po dálnici neobtěžují sice hustě osídlená území, kterým se vyhýbají, veškerá tato zátěž se však pouze přesunuje jinam a jsou jí postižena řídce osídlená území či volný terén. Zde se nabízí otázka, zda mají obyvatelé malých obcí a osad, jichž se dálnice dotýká, menší právo na zdravé životní prostředí, než obyvatelé měst a velkých obcí, jež dálnice míjí. Bezohledným prosazováním většinových názorů je vyprazdňován pojem demokracie, v níž má silnější většina respektovat a garantovat práva slabších menšin.    Dále je otázkou, zda máme právo své špatně řešené problémy s mobilitou přesunovat do přírodního prostředí a zatěžovat jimi zcela bezbranné živé organismy ( faunu, floru) a jejich biotopy.  
  Také tvrzení o větší bezpečnosti dopravy po dálnici je velmi diskutabilní. Po dlouholetých zkušenostech s provozem dálnic v zahraničí se ukazuje, že tato očekávání lze zařadit pouze  do kategorie „zbožných přání“. Tomu nasvědčují také časté informace ve sdělovacích prostředcích o nárůstu závažných, často „řetězových“ nehod na dálnicích z poslední doby.
Stejně nedoložená jsou tvrzení o pozitivních přínosech vysokorychlostních komunikací pro socioekonomický rozvoj území, kterými procházejí. Často v reálu dochází k efektům právě opačným, kdy z provozu dálnice ekonomicky profitují pouze velká sídla, zatímco menší obce na trase a širší okolí dálnic ekonomicky i sociálně degradují. Dokumentace EIA nepodložila přitom svá tvrzení o přínosech dálnice žádnou socioekonomickou studií, zpracovanou nezávislým odborným pracovištěm.
  Realizací záměru bude poškozeno hlukem a imisemi životní prostředí obyvatel menších sídel, kolem nichž vede navrhovaná trasa dálnice. K nim patří např. Hůry, Vráto, Dobrá Voda, Srubec, Staré Hodějovice, Doubravice, Vidov, Roudné, Včelná, Kamenný Újezd, atd.
  Je otázkou, zda byli všichni občané těchto obcí řádně informování o zahájeném procesu EIA a také o možnosti písemně připomínkovat dokumentaci o posuzování vlivů na životní prostředí.
  Naše sdružení má ověřeno opakovanou kontrolou úředních desek obce Dobrá Voda, že v době mezi 10. červnem a 1. červencem , tedy v zákonné třicetidenní lhůtě, na nich žádná informace o zahájení procesu EIA nevisela a to ani přes urgence našeho sdružení i pracovnice územního odboru Ministerstva životního prostředí Mgr. Baboučkové na obecním úřadě.
 Někteří lidé z okrajové části Dobré Vody, do jejichž životního prostředí a majetkových práv dojde k výraznému zásahu stavbou protihlukového valu, se tak zřejmě o možnosti zapojení  do procesu ani nedověděli. Takové chování představitelů obcí vzbuzuje pochybnosti       o regulérním průběhu celého procesu EIA, zvláště, jsou-li obecní zastupitelé členy těchže politických stran, které stavbu dálnice prosazují.

 Zcela jiná je situace např.v obci Roudné, kde se k procesu EIA staví zastupitelé odpovědně. Realizací dálnice může dojít nejen k nevratnému poškození životního prostředí obyvatel Roudného, ale také k ekonomickému krachu místního zemědělského podniku, který svou podnikatelskou činnost postavil na pěstování zeleniny, zejména vyhlášeného značkového produktu „roudenského zelí“ na vysoce kvalitní půdě, naplavené v nivě Malše. Koridor dálnice bude procházet právě přes tyto zemědělsky významné pozemky, čímž dojde prakticky k ekonomické likvidaci producenta zeleniny a ke zvýšení nezaměstnanosti v místě.
 Dálnice bude nepřekonatelnou urbanistickou bariérou v krajině a zcela cizím opticky výrazným tělesem výhradně technického charakteru, jež na rozdíl od historicky vznikajících cest a později je kopírujících silnic nerespektují morfologii terénu. Toto zcela násilné přetvoření rázu krajiny nelze žádným účinným způsobem kompenzovat (a vůči budoucím generacím omluvit).
   Dálnice bude také bariérou pro volně žijící zvěř, neboť přetne některé jejich významné migrační koridory. Za dostatečnou nápravu nelze považovat zřízení podchodů pro zvěř v dálničním tělese. Výstupy z těchto podchodů se časem stávají doslova potravinou „zásobárnou“ pro dravce, kterým je takto velmi usnadněn lov a zvěř, jenž se tu stává snadnou kořistí, je tak nadměrně hendikepována a stresována. Pro některé další druhy je dálnice i přes vybudované podchody prakticky nepřekonatelnou překážkou.
Zabetonování obrovské plochy nové dálnice přispěje k dalšímu snížení retenční schopnosti krajiny a tím ke zvýšení rizika ničivých povodní a dalších katastrofálních klimatických poruch.
Stavbou dálnice dále dojde k výraznému záboru kvalitní zemědělské půdy, ke kácení lesních porostů i zeleně rostoucí mimo les, v několika případech dojde také k naprosté destrukci cenných biotopů zvláště chráněných či ohrožených druhů. Tyto závazné negativní dopady na životní prostředí nejsou dostatečně kompenzovány žádnými socioekonomickými přínosy,   jak dokazují dlouholeté zkušenosti z provozu dálnic v zahraničí.
 Stavbou dálnice, několika dálničních přemostění a dálničních přivaděčů dojde k zásahu do biokoridorů vodotečí, z nichž k nejvýznamnějším patří nadregionální biokoridor toku a nivy Malše. Zároveň se budou splachy do těchto vodotečí dostávat škodliviny z provozu dálnice, např. těžké kovy, chloridy, atp.
   Negativně bude zasažena celá řada ekologicky cenných lokalit, interakčních prvků Územního systému ekologické stability a vyhlášených maloplošných chráněných území, významných krajinných prvků, ať už vyhlášených, nebo charakteristice VKP odpovídajících Jedná se např. o nivu Plavnického potoka, doubravu v části Rožnovského lesa, cenné staré stromy ve stromořadích i solitérně rostoucí ve stáří i několika set let, zejména u Plavnice.
  Podle krajinářského posudku doc. Vorla , které je součástí předložené dokumentace, dojde k významné estetické újmě, neboť dálnice protne esteticky působivou krajinu s výraznou identitou, s mnoha dílčími cennostmi krajinné scény a vznikne tak řada silných a středně silných konfliktů s hodnotami krajinného rázu.
  Sníží se také rekreační hodnota dotčených území, např. v chatové oblasti u Nových Hodějovic., atp. Zároveň se ovšem sníží i finanční hodnota všech nemovitostí, zasažených negativními vlivy z dálnice.
  Text předložené dokumentace EIA, zpracovaný firmou EIA servis, v němž se uvádí,      že navrhované varianty stavby dálnice D3 nevykazují tak závažné vlivy na životní prostředí, aby bylo nutno jejich realizaci vyloučit, je v rozporu s obsahem „Dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí návrhu koncepce rozvoje dopravních sítí České republiky do roku 2010“, jež byla vypracována v roce 1999 RNDr. Miroslavem Martišem. V ní se uvádí, že navrhovaný úsek dálnice mezi Českými Budějovicemi a Dolním Dvořištěm patří k ekologicky nejzranitelnějším. S ohledem na četná křížení s biokoridory a mimořádně cenné přírodní podmínky považuje RNDr. Martiš za akceptovatelné vedení trasy jen v co největším souběhu se stávající stopou silnice I/3, řešené jako dvoupruh s obchvaty sídel. Věříme, že rozpor v obou odborných názorech nepramení ze skutečnosti, že zpracovatel dokumentace EIA, RNDr. Vyhnálek, je odborným poradcem hejtmana Jihočeského kraje, jenž stavbu dálnice v navrhovaném zcela novém koridoru vehementně i po politické linii prosazuje.
Za zcela zásadní nedostatek považujeme proto v dokumentaci absenci posouzení takové optimální varianty, která by respektovala výše uvedené doporučení významného českého odborníka na posuzování vlivů na životní prostředí RNDr. Martiše. Žádáme proto, aby dokumentace EIA byla dopracována o tuto ekologicky přívětivější variantu, které by využívala co největší část stávající silnice I/3.


  


             
                                        Sdružení Jihočeské matky
                                  Smetanova 19, 370 01 České Budějovice

                                           Jaroslava Brožová
















































Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...