Jihočeské matky

občanské sdružení

Teroristické útoky ve Spojených státech upozornily

21.11.2001
To, co se stalo 11.9.2001 v USA přesáhlo veškeré scénáře teroristických útoků, které si dokázala představit policie, bezpečnostní služby a dokonce i scénáristé z Hollywoodu.
To, co se stalo 11.9.2001 v USA přesáhlo veškeré scénáře teroristických útoků, které si dokázala představit policie, bezpečnostní služby a dokonce i scénáristé z Hollywoodu. Uprostřed hororových scén a při obtížích, spojených se snahou vyrovnat se s počtem mrtvých a zraněných po útocích, musíme nicméně připustit, že pokud by jedním z cílů teroristických útoků byla jaderná elektrárna, konečný počet mrtvých by byl daleko vyšší. Navzdory tvrzením několika představitelů jaderného průmyslu, téměř žádné civilní nukleární zařízení ve světě není projektováno tak, aby odolalo cílenému útoku velkého civilního letadla. Scénáře, zahrnující cílený teroristický útok velkého civilního letadla, byly čas od času studovány a závěry, co by se mohlo stát byly skutečně katastrofické.

Ještě před útoky oznámila řada jaderných zařízení ve světě, že vylepší jejich bezpečnost. Skutečná bezpečnostní opatření byla ve většině případů označena za utajené informace. Nukleární zařízení mohou být teroristy považována za potenciální zdroje radioaktivních materiálů nebo za cíle jejich útoků. Ochrana nukleárních zařízení proti teroristickým útokům musí být považována za prioritu č. 1.

Avšak, reakce jedné z nejznámější elektrárny, Three Mile Island (TMI) v Pennsylvánii, ukazuje, jak laxní byl přístup k bezpečnosti. Když se zmíní jaderná nehoda, mnoha Američanům se vybaví rok 1979, kdy došlo v 2.bloku JE Three Mile Island k nehodě. Tato událost, by sama o sobě byla natolik závažná, že by TMI musela toto zařízení umístnit na seznam možných cílů pro teroristy s cílem vyburcovat z klidu americké obyvatelstvo. Podle ostrahy TMI, jsou konkrétní důkazy spojující TMI a teroristické útoky. Světové obchodní centrum bylo bombardováno 26. února 1993 teroristy, kteří trénovali pouhých 50 km od TMI, když nacvičovali simulovaný noční útok na záložní elektrárnu. Čtyři dni po bombardování, obdržel deník New York Times dopis, následně ověřený vládními úřady, ve kterém teroristé hrozí útokem na další cíle včetně nukleárních zařízení. Místní skupina ostrahy TMI tuto informaci zveřejnila na Internetu, roky před tragédií z letošního září. Proto, když jeden z členů ostrahy TMI viděl, jak první letadlo narazilo do WTC, okamžitě volal do elektrárny TMI, aby povolali ozbrojené jednotky ke vchodu a aby tyto jednotky uzavřely bariéry, které jsou navrženy tak, aby zastavily vozidla s výbušninami. Během telefonátu, on a zaměstnanci TMI viděli druhé letadlo narážející do WTC. Bylo jasné, že jde o teroristický útok, a proto přistupovali k tomuto návrhu velice vážně. Avšak, uzavření bariér trvalo nejméně 3 hodiny, "protože nebyla el. energie k jejich uzavření!".

Situace byla ještě urgentnější, z důvodu, že letoun US aerolinií, který v roce 1993 narazil do objektu Stony Creek Township v Pennsylvanii, letěl v tu dobu zhruba ve směru TMI. Ačkoli se o tomto objevily spekulace s tím, že cílem měl být Bílý dům, hrozby, které následovaly po útoku v roce 1993 znamenají, že TMI by neměla být vyloučena jako možný cíl teroristického útoku. Mohlo by být namítáno, že uplynulo hodně času od roku 1993, kdy teroristé hrozili napadením jaderných zařízení a že ti, kteří tyto hrozby pronášeli jsou nyní za mřížemi. To samé by mohlo být řečeno o případu Abdula Hakima Murada, který podle CNN sdělil Filipínské policii, že Ramzi Yousef, odsouzený za útok na WTC v roce 1993, měl v plánu unést letadlo a narazit do sídla CIA nebo sídla Pentagonu. Filipínská policie předala tuto informaci FBI v roce 1995. Murad a Yousef jsou nyní ve vězení.

Je ironií, že TMI je jednou z mála jaderných elektráren, u které je kontejnment u obou reaktorů projektován tak, aby odolal nárazu středního až velkého letadla. To bylo uděláno proto, že reaktory leží více méně v letovém prostoru letiště Harrisburg. Zda by tento systém vydržel chránit JE v praxi je však otázkou. Avšak, kontejnment 2 reaktorového bloku naštěstí zůstal neporušený po explozi, během nehody v roce 1979, ačkoli nedokázal zabránit úniku určitého množství radiace do prostředí. Ačkoli po nehodě byl 2. blok v roce 1979 uzavřen, 1. blok je stále v provozu.

Následky útoků na nukleární zařízení.

Reakce jaderného průmyslu na útoky z 11.9. byly smíšené. Někteří tvrdili, že jejich zařízení jsou projektována tak, aby vydržela náraz letadla, jiní tvrdili, že výsledkem takového nárazu by byla nehoda srovnatelná s nehodou v Černobylu. Avšak, následky pro jiná zařízení, jako např. přepracovatelské závody, by mohly být daleko horší.

Pravděpodobnost, že by letadlo narazilo do jaderného reaktoru se postupem doby zvyšovala. Jako výsledek byla struktura kontejnmentu okolo reaktorů často navržena tak, aby odolala nárazu letadla. Avšak, až do současnosti se předpokládaly pouze náhodné nehody. Tudíž, např. většina amerických jaderných zařízení je projektována tak, aby odolala nárazu lehkého letadla, pouze TMI a Seabrook byly projektovány tak, aby odolaly nárazu velkého letadla. V Německu, kde bojové letouny provádějí cvičné lety nízko nad terénem, byl jako základ pro projektování novějších zařízení vzat možný vliv nárazu bojového letounu Phantom, nebylo to však vztaženo na starší typy elektráren. Přímý útok velkého letadla byl však považován za tak málo pravděpodobný, že byl pro projektové účely ignorován.

Navíc, mnoho projektů vycházelo ze starých průzkumů, jako např. ze studie z roku 1974 o pravděpodobnosti nehody při nárazu letadla do objektu JE, která však počítala s typy letadel z roku 1968, tedy ne s typy velkých a těžkých letadel. Tato studie také uvažuje pouze s účinkem letadla jako takového, ne však s přídatným vlivem hořícího paliva a s dalšími doprovodnými problémy.

Melissa Fleming, mluvčí IAEA potvrzuje: Je prakticky nemožné ochránit jaderné elektrárny do takové míry aby odolaly takovému typu útoku, jaký byl 11.9. proveden v USA. Poslední publikovaná doporučení IAEA ohledně projektování JE s ohledem na "vnější události" jsou z roku 1981 a jsou tedy dnes zastaralá.

Scénáře útoků. Co by se stalo v případě kolize s letadlem nebo v případě bombového, či jiného útoku? Mnoho nových zpráv hovoří o situaci, srovnatelné s nehodou v JE Černobyl. Na konferenci IAEA ve Vídni, americký zástupce odmítl, že by byl zcela definitivně přesvědčen o tom, že by přímý náraz dopravního letadla o vysoké rychlosti mohl vyvolat situaci srovnatelnou s Černobylem.

V analýze od Gordona Thompsona z Institutu pro bezpečnostní studie z roku 1996 jsou více méně stejné závěry: maximální únik radioaktivního inventáře by mohl být způsoben, pokud by došlo k narušení kontejnmentu a k poškození chladících a bezpečnostních systémů a k následnému tavení aktivní zóny. Tato analýza zahrnuje konvenční zbraně, jako střely o váze 900 kg, dopadajícími do vzdálenosti několik desítek metrů od reaktoru. Ironií je, že přímý zásah, který by způsobil narušení reaktoru, by ve skutečnosti způsobil uvolnění nižšího množství radiace, protože s menším množstvím paliva v reaktoru riziko tavení aktivní zóny bude menší.

Bazény s vyhořelým jaderným palivem jsou také zranitelné. Zatímco některé z nich jsou umístněny ve stejné budově jako reaktor, mnohé z nich jsou mimo ni. Útok by mohl způsobit ztrátu vody z bazénů, což by mohlo způsobit vznícení paliva, obzvláště pokud by se vznítilo letecké palivo. To by způsobilo uvolnění radioaktivity i za předpokladu, že by kontejnment zůstal neporušený.

Když je vyhořelé jaderné palivo skladováno z mnoha jaderných reaktorů na jednou místě, např. v přepracovatelském závodě v La Hague ve Francii, nehoda může mít nehoda daleko závažnější důsledky. Nejmenší ze skladů vyhořelého jaderného paliva, i pokud je plný pouze z 50%, obsahuje 67 krát více Cesia-137, než které bylo uvolněno při Černobylské nehodě, takže požár vyhořelého jaderného paliva by mohl uvolnit více radioaktivity, než Černobyl. Ačkoli Cogema toto odmítl, připustil, že jaderné zařízení byla konstruována tak, aby odolala nárazu letadla vážícího méně než 5,7 tun, zatímco Boeing 767, který použili teroristé k útoku na WTC vážil okolo 180 tun.

Tanky s velkým množstvím odpadů v Sellafieldu a v La Hague také obsahují obrovské množství radioaktivních materiálů a jsou méně chráněny než reaktory, jak uvádí Dr Franka Barnaby z oxfordské výzkumné skupiny.

Sklady plutonia představují další riziko. Továrna na zpracování plutonia v Hanfordu v USA obsahuje 4 tuny plutonia. Navzdory faktu, že jde o vojenské zařízení, není zabezpečeno proti pádu letadla, který by mohl způsobit katastrofickou radiační nehodu s uvolněním plutonia. Plutonium je extrémně radiotoxické, inhalace pouhých 80 mikrogramů je obvykle smrtelná.

Letadlo, které by narazilo do skladu se zpracovaným uranem by způsobilo velké problémy. Zpracovaný uran je odpadový materiál vzniklý z obohaceného uranu, kde je v prvé fázi produkován ve formě hexafloridu uranu (UF6). UF6 je při pokojové teplotě v pevném skupenství, ale má tendenci sublimovat (stává se plynem), a zcela zplyňuje při teplotě nad 56,4 stupňů Celsia, a proto musí být skladován v zapečetěných kontejnerech. Pokud dojde k narušení takového kontejneru, UF6 uniká jako plyn, který je chemicky vysoce reaktivní právě tak jako radiotoxický, takže pád letadla na sklad UF6 by měl závažné důsledky. Navzdory tomu, na území USA je 739 000 tun tohoto materiálu.

Závěry: Teroristické útoky ukázaly na reálná nebezpečí pro nukleární zařízení, která nebyla zvažována v pravděpodobnostních rizikových analýzách. Nicméně je třeba zachovat smysl pro proporce. Jakkoli dramatický může být teroristický útok, nesmí být opomenuta úmrtí na rakovinu, jako následky provozu normálně fungujících jaderných zařízení.

Z materiálu WISE News Communique 554, September 21, 2001 Přeložila: Monika Wittingerová

Kategorie článků

Jihočeské matky

Hledání

 

Kontakt

Adresa

Kubatova 6
České Budějovice
370 04

mobilní telefon

+420 603 516 603

E-mail

jihoceske.matky@ecn.cz

A po nás planina...