Jihočeské matky

V takové zemi zřejmě žijeme, jak jsem se opět v poslední době přesvědčila na semináři, 
       věnovaném prevenci požárů skládek komunálního odpadu, který v březnu pořádala Calla.
       Podmínkou jeho uspořádání na krajském úřadě byla nekonfliktnost jeho průběhu, zejména 
   pak neadresnost kritiky vůči společnosti ASA, provozující velkoskládku v Lišově.
Konfliktní je ovšem už samo naše nakládání s odpadem, o němž se léta diskutuje, přičemž důsledné řešení je v nedohlednu.
Požáry na skládkách, jak jsme se z většiny referátů dověděli, je prý nezbytné považovat za nutné zlo, neboť:
-  velké těleso skládky může zapalovat i blesk a přírodě neporučíme (úřednice krajského 
   úřadu)
-  v Lišově hoří často, ale zcela neškodně a je to prý pod kontrolou (zástupce firmy ASA)
-  v Růžově možná bude také hořet často, protože velké skládky prostě nelze uhlídat 
   (zástupce firmy Pedersen)
-  v Písku ve Vydlabech občas také hoří, ale zcela ojediněle. Lze to uhlídat, když je skládka
   relativně malá, protože písecký odpad se inteligentně sváží a třídí, nerecyklovatelné složky
   se předpisově těsní a překrývají. Rizika požárů jsou tak minimalizována, provozovatel
   skládky ovšem, lidově řečeno, „nenarejžuje“ tak velký zisk, neboť překryv inertním
   materiálem ubírá skládce na kapacitě (vedoucí odboru životního prostředí v Písku)
-  jenže Píseckým se to prý mluví, když mají malou skládku (zástupce firmy ASA)
-  k realizaci moderní recyklační linky pro České Budějovice se teprve zpracovává projekt
   (úřednice krajského úřadu)
-  můžeme být rádi, že u nás nemáme tak obří skládky jako v Hongkongu, Japonsku či Utahu 
   v USA, dokonce buďme rádi , že se vůbec odpad někam odváží, to kdybychom např. žili
   v Africe.... (zástupce firmy Pedersen)
-  nelze účinně kontrolovat a specifikovat, co se na velkou skládku doveze, protože vjezdů je
  několik (zástupce firmy ASA)
-  nelze vypudit nepovolané osoby, které na skládkách vyhledávají zpeněžitelné suroviny,
   zejména kovy, opalují izolaci z kabelů a přitom často vznikne požár (zástupce firmy ASA)
-  přivolaná policie „nekoná“, nebo ji ani přivolat nelze, u nás na tyto případy nelze aplikovat 
   zákon o obecném ohrožení (zástupce firmy Pedersen)
-  odborná laboratoř, která měří únik toxických plynů při požáru skládky, může být přizvána
   pouze rozhodnutím velitele zásahu (zástupce hasičů)
-  měří se pouze přímé škody na zdraví či akutní rizika, nikoliv zátěž životního prostředí při 
  opakovaných menších požárech (zástupkyně Státního zdravotního ústavu)
-  kdybychom měli spalovnu, tedy kdyby se „nestopla“ Karolína v Mydlovarech, bylo by míň 
   problémů se skládkami (úřednice krajského úřadu)
- a nakonec výrok, který by mohl kandidovat i na „zelenou perlu“:
  „Skládku mohou zapalovat někdy i někteří občané, kteří se obávají, že jejím umístěním
   v sousedství může být poškozeno životní prostředí“ (přednášející hasič)
    Účastník semináře si z jeho průběhu odnesl „hřejivý“ pocit, že příslušné zákony a předpisy 
    jsou dosti protichůdné a že jednotlivá pracoviště, která by se měla zabývat prevencí požárů 
    skládek a řešením nedostatků, mají nevyjasněné kompetence. Dále že ti, kdo bydlí vedle často
    hořící skládky, mají smůlu a nikde se nedovolají nápravy. Také ještě, že písecké nakládání
    s odpadem je v kraji ojedinělou raritou, z níž si kraj, ani největší původce odpadů město České
    Budějovice, zřejmě nehodlají vzít příklad. A nakonec, že v ekonomickém zájmu velkých
provozovatelů skládek není snižovat objem naváženého odpadu a tím i rizika požárů.
     V posledních měsících (od listopadu 2006 do března 2007) sužovalo obyvatele Českých Budějovic cca 30 loupežných přepadení chodců, často i za bílého dne. Policie státní i městská účinně zasáhnout neuměla, nakonec byl jeden z „lapků“ přichycen a zneškodněn srdnatým cyklistou. Jak ale řešit občanskou „svépomocí“ bezradnost či neochotu státních, obecních      i podnikatelských „odpadářských“ institucí mne bohužel nenapadá.

V březnu 2007                                             Jaroslava Brožová