Sdružení Jihočeské matky 

Sdružení Jihočeské matky je nevládní nezisková organizace, která vznikla po roce 1989 v Č. Budějovicích; oficiálně byla zaregistrována v roce 1992. Jsme nepolitická občanská organizace, jejímž posláním je ochrana přírody a krajiny. Snažíme se korigovat konzumní vztah člověka k životnímu prostředí (více informací najdete zde, stanovy sdružení zde).

Vážení přátelé, v tomto roce jsme se, kromě naší obvyklé činnosti, zaměřily na vnější havarijní plánování a téma nízkých dávek záření. Podle ohlasu veřejnosti je o tyto informace velký zájem; rozhodně tedy neplatí hesla o "dostatečné informovanosti" lidí žijících v okolí JETE. Pokračovaly jsme také v lobbyingu, tentokrát úspěšně i na úrovni Evropské unie a zorganizovaly jsme dva veřejné happeningy jako protest proti uvedení JETE do provozu. V květnu ČEZ, a.s. rozšířil žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby, o další výroky našich členech. Proběhla jedno stání; tento spor bude pokračovat v příštím roce. Dále se naše sdružení účastnilo množství řízení o vlivu staveb na životní prostředí (proces E.I.A.). Mezi některé největší úspěchy patří zastavení projektu výstavby velkokapacitní výkrmny brojlerů u Strmilov. Zapojily jsme se s ostatními nevládními organizacemi do kritiky realizace protipovodňových úprav na Malši v Českých Budějovicích spojené s velkým kácením vzrostlých stromů. Na těchto kauzách se podílela ve velké míře i ostatní veřejnost; vznikla občanská sdružení, se kterými jsme úzce spolupracovaly. Vzhledem k zájmu mužů o členství v našem sdružení, jsme doplnily naše stanovy (platné od února 2000) o čestné členství. Tímto se naše sdružení stává otevřené pro všechny naše podporovatele. První zájemci o čestné členství nám dávají naději, že činnost naše sdružení dokáže oslovit i muže. Jsme tomu velice rády.

S přáním hezkých dní
Jihočeské matky

Personální obsazení

Pokračovaly jsme v tomto projektu s cílem být protiváhou projaderné lobby.

V lednu jsme spolu s ostatními nevládními organizacemi připravily happening před Okresním úřadem v Českých Budějovicích. Žádaly jsme o přístup k utajovaným informacím o JETE a předaly jsme petici, podporující náš požadavek, přednostce Okresního úřadu.

Jednaly jsme s představiteli Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o havarijních plánech v rámci přípravy semináře k tomuto tématu. Od dubna jsme nahlížely do dokumentace k těmto plánům na Okresním úřadě v Českých Budějovicích. Také jsme se zúčastnily veřejné diskuze k havarijním plánům v Týně nad Vltavou, kterou inicioval Okresní úřad.

Ohledně těchto plánů jsme jednaly jsme s Výzkumným ústavem pro bezpečnost práce. Přestože jsou si pracovníci vědomi nedostatků, plány akceptovali.

Po našem semináři o havarijním plánování (viz níže) jsme provedly rozsáhlou distribuci materiálů.

Byly jsme členy "Koalice 2000", která prosazovala referendum k dostavbě JETE. V červnu jsme se zúčastnily demonstrace před Úřadem vlády v Praze.

Měly jsme svůj informační stánek na výstavách - Ekostyl, Czechotherm, Hobby, Země živitelka,Vzdělávání a řemeslo - na kterém jsme rozdávaly letáky a materiály, sbíraly podpisy pod petice, získaly nové členy a představily výstavy "Energie pro budoucnost" a "Temelín včera a dnes".

Formou distribuce letáků jsme se podílely na informační kampani v Severních Čechách, kde v této době probíhala diskuze nad dopady uvedení JETE do provozu (růst nezaměstnanosti horníků aj.).

Osobně jsme se setkaly s Dr. R. Scholzem a Ing. H. Hirschem , odborníky na nízké dávky záření a technické nedostatky JETE. V příštím roce k tomuto tématu proběhne seminář.

Na první demonstraci ve Philippsreutu v Bavorsku jsme svou účastí podpořily německou veřejnost v jejich protitemelínském postoji.

U příležitosti návštěvy rakouských poslanců v Temelíně byl zahájen pilotní projekt průzkumu doletu balónků vypuštěných u JETE. Na každém balónku byla připevněna návratní karta, kterou nám nálezci s uvedením času a místa doletu poštou vraceli. Na doletové mapě se ukázalo, že eventuální únik radioaktivity by ohrozil např. Prahu během několika hodin. Projekt byl mediálně úspěšný, a proto v něm budeme pokračovat ve větším rozsahu i příští rok.

Organizovaly jsme přednášky k tématu Temelín (např. odborné učiliště ve Velešíně, na gymnáziu v Plzni aj.).

V říjnu jsme obdržely výsledky sociologického průzkumu, prováděného Agenturou STEM, který jsme iniciovaly. Výzkum ukázal, že lidé nemají důvěru v technické zabezpečení JETE. 86 % respondentů si také přeje přezkoumání JETE nezávislou expertní komisí. Výsledky průzkumu jsme prezentovaly u příležitosti vrcholné schůzky premiérů Zemana a Schüssela v Židlochovicích a v médiích.

V listopadu jsem připravily petici, která shrnovala nejdůležitější připomínky k 78 změnám ve stavební dokumentaci JETE. Take jsme se v Týně nad Vltavou zúčastnily podáním připomínek první oficiální E.I.A. (posouzení vlivu stavby na životní prostřední) k Temelínu, který se týkal Budovy pomocných aktivních provozů.

Vzhledem k důležitosti problematiky vývozů elektřiny do Německa (je největším odběratelem elektřiny vyrobené ČEZ, a.s.) jsme rozvíjely kontakty s německými organizacemi. Zúčastnily jsme se založení Bavorské platformy v Pasově a druhé demonstrace na hraničním přechodu Phillipsreut, kde jsme informovaly o současné situaci v Temelíně.

Na konci listopadu byla v rámci přezkoumání havarijních plánů v Týně nad Vltavou provedena zkušební evakuace části školy. Osobně jsme evakuace jako pozorovatelé zúčastnily a zjistily jsme mnoho nedostatků, které jsme prostřednictvím tisku kritizovaly.

V prosinci jsme přijaly pozvání CSU na panelovou diskuzi k Temelínu v Hauzenbergu. Dále jsme se zúčastnily demonstrací na hraničních přechodech Wullowitz a Zwettl a připravily s našimi odbornými poradci setkání s lokalitními inspektory SÚJB v Temelíně.

Pokračovaly jsme v tomto projektu, který je významným nástrojem k ovlivňování veřejného mínění, mínění politiků a novinářů.

Informovaly jsme média, především regionální noviny, televizi a rozhlas, o problematice havarijním plánování, bezpečnostních a právních nedostatcích JETE, aktuálně např. o valné hromadě ČEZ, a.s., o zvýšení úrovně radioaktivity na JETE a pod. Regionální i celostátní média jsme pravidelně monitorovaly.

V lednu jsme se zaměřily na havarijní plánování okolo JETE a výše uvedenou akci před Okresním úřadem Č.B. jsme doplnily odpovídající tiskovou prací.

V únoru jsme upozornily novináře na nedostatky pravidelných zpráv SÚJB o průběhu dokončování JETE v poslední době. Chaos panoval i v systému rozdělování jodových tablet v zóně havarijního plánování. Mnoho lidí se na naše sdružení obracelo s dotazy ohledně jejich získání a stěžovalo si na jejich distribuci, o čemž jsme informovaly média (např. TV NOVA).

V březnu vysílala Česká televize pořad "Klekánice", který se věnoval Temelínu. V tomto pořadu zazněla i naše stanoviska.

V dubnu jsme poskytly interview k Temelínu Bavorské televizi a našemu sdružení byla věnována celá jedna strana novin bavorské organizace Bund Naturschutz. Odpovídající mediální prací jsme doprovodily i proces E.I.A. k Budově aktivních pomocných provozů na JETE a Den na paměť Černobylu.

V květnu jsme zorganizovaly společnou tiskovou konferenci Jihočeských matek a Bund Naturschutz v Č. Budějovicích, na které jsme prezentovaly shodné názory na Temelín.

Dále jsme na tiskové konferenci představily 7 žalob na neprovedený proces E.I.A. v Temelíně (viz níže). Naše sdružení s tímto tématem vystoupilo i v pořadu České televize "Nedej se".

V červnu jsme v Českém rozhlase diskutovaly s ředitelem JETE Hezoučkým. V Praze jsme na tiskové konferenci informovaly o problematice ASŘTP (Automatizované systémy řízení technologických procesů).

Červnová tisková konference k havarijním plánům měla velký ohlas v médiích.

V červenci jsme na tiskové konferenci SÚJB kritizovaly udělení povolení zavážení paliva na JETE.

V srpnu jsme poskytly množství interview k podání rozkladu proti rozhodnutí SÚJB (viz níže), především zahraničním novinářům - např. z časopisu Ekotest, z německé televizní společnosti ZDF, z bavorské televize. K doporučení německého ministra životního prostředí Trittina neuvádět JETE do provozu jsme vydaly tiskovou zprávu.

V době blokád hraničních přechodů rakouskou veřejností se zvýšil zájem novinářů o naše stanoviska.

V září při příležitosti jednání SÚJB s jejich německým partnerem Gesellschaft für Reaktorsicherheit jsme jim předaly naše materiály o utajování informací.

V Praze jsme zorganizovaly společnou česko-německo-rakouskou tiskovou konferenci (s účastí zahraničních politiků), na které jsme společně kritizovaly neprovedení E.I.A. a technické nedostatky na JETE. V září jsme také vydaly tiskové zprávy k inzertní kampani ČEZ, a.s. a také k jejich žalobě na naše sdružení ohledně údajného poškození dobré pověsti právnické osoby. Na Temelín se dotazovali i novináři z Francie, Holandska a Velké Británie.

V říjnu jsme byly pozvány jako publikum do pořadu TV NOVA "Kotel" s předsedkyní SÚJB D. Drábovou. V rámci Ekofilmu v Českém Krumlově jsem se podílely s dalšími nevládními organizacemi na tiskové konferenci k utajování informací a k E.I.A. na JETE. Vydaly jsme tiskové zprávy k 78 stavebním změnám ve stavební dokumentaci JETE, dále k jedné z prvních nehod na JETE - výpadku oběhových čerpadel a odstavení reaktoru. Trval zájem zahraničních novinářů - informovaly jsme německou televizi ARD a rozhlas, dánský rozhlas, skotskou BBC aj.

V listopadu jsme organizovaly spolu s ostatními nevládními organizacemi neoficiální veřejné projednání E.I.A. k 78 stavebním změnám ve stavební dokumentaci JETE včetně vydání tiskové zprávy.

Také se konaly volby do Senátu a krajských zastupitelstev, o které projevila zájem především rakouská média. Zúčastnily jsme se hodinové diskuze o Temelínu v televizní pořadu České televize "Sněží".

V prosinci jsme se tiskových konferencí svazu Bund Naturschutz v Pasově a v Berlíně. Poskytly jsme aktuální informace o Temelínu německému časopisu Cosmos Natur.

Informace sdružení jsou rovněž zveřejňovány na našich webových stránkách, které jsou hojně navštěvovány.

Za tento rok jsme celkem vydaly 49 tiskových zpráv; vyjádření našeho sdružení byla v tisku citována cca v 95 článcích.

Tento projekt byl financován Hornorakouskou platformou proti atomovému nebezpečí a Bund Naturschutz.

V lednu jsme lobbovaly ve věci podpisů petice o přístupu k informacím. Některé politiky jsme osobně navštívily (např. poslance Peška). Lobbying se také týkal havarijního plánování v zóně JETE.

V únoru jsme pracovaly na připomínkách k plánům regionálního rozvoje - zdůrazňovaly jsme negativní vlivy MAPE Mydlovary a JETE, a dále na připomínkách k územnímu plánování meziskladu Dukovany, které jsme prezentovaly v rámci správního řízení. I v tomto měsíci jsme osobně lobbovaly u poslanců (Kalousek, Zajíček, Sehnalová, Lobkowicz, Wolfová, Cabrnoch) a senátorů (Roithová, Petřík).

V březnu jsme navštívily vicepremiéra Rychetského, se kterým jsme mluvily o právních aspektech JETE a o situaci v severních Čechách.

V dubnu jsme se setkaly s vicepremiérem Špidlou, se senátorem a zástupcem odborů Štěchem a se senátorkou Seitlovou. Bylo nám umožněno jednání o utajovaní informací s Kontaktním výborem EU, který zasedal v Praze. Materiál o utajování informací jsme také předaly parlamentnímu výboru pro životního prostředí a prosadily jsme rovněž setkání s odpůrci jaderné energetiky v rámci jejich návštěvy JETE. Jednaly jsme také s ministrem ŽP Kužvartem o E.I.A. k JETE.

V květnu Margot Wallström (komisařka EU) dostala naše materiály o utajování informací na JETE. Jednaly jsme i se zástupce odborů Cyrilem Zapletalem.

V červnu proběhlo jednání s Doc. Brandlem, děkanem Biologické fakulty Jihočeské univerzity.

V červenci a v srpnu jsme v souvislosti s povolením pro zavážení paliva na JETE zaslaly množství dopisů o našich právních krocích, o problematice E.I.A. a utajování informací poslancům Evropského parlamentu, komisařům EU a německým politikům, včetně ministra ŽP Trittina a vyslance EU Ramiro Cibriana. S ním jsme také v srpnu v Praze osobně jednaly.

V říjnu jsme v souvislosti s přibývajícími technickými problémy připravily informační materiál pro rakouské poslance, kteří navštívily JETE.

V listopadu jsme jednaly s rakouským ministrem ŽP Moltererem ve Wullowitzu.

V prosinci proběhla další schůzka s vyslancem EU Cibrianem a také setkání v naší kanceláři se zástupci velvyslanectví U.S.A.

Tento projekt, ač velmi náročný, byl úspěšný -podařilo se nám ve spolupráci s ostatními nevládními organizacemi lobbovat na regionální, celostátní i evropské úrovni.

Tento projekt byl financován z projektu Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí.

V této publikaci jsme se pokusily nahlédnout na Temelín očima ekonomů a očima spotřebitelů elektřiny, tedy především s ohledem na jejich peněženku. Citujeme v ní velmi zajímavé články odborníků z Prognostického ústavu AV, Liberálního institutu a Radko Pavlovce, konzultanta v oblasti energetického hospodářství. Dále v ní shrnujeme nejdůležitější informace o financování dostavby, o cenách elektřiny, o nákladech na ostrahu, na sanaci následků těžby uranu, meziskladů, úložiště, nákup paliva aj. Brožuru jsme roznášely v okolí JETE, část byla také předána v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Na základě podkladů byl vypracován leták, který jsme rozdávaly na různých výstavách na Výstavišti České Budějovice.

Publikace byla financována z projektu Nadace Partnerství, leták z prostředků projektu Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí

Vzpomínková akce ke 14. výročí černobylské havárie byla zároveň demonstrací proti uvedení JETE do provozu. Uskutečnila se v dubnu na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. V programu vystoupil písničkách Pepa Nos, který je znám svým vyhraněným negativním názorem na jadernou energetiku. Hlavním bodem programu byl happening "Člověče, nedej se odradit", který moderoval herec Petr Vacek z Divadla Ypsilon a Stáňa Kočvarová, herečka divadla Pod čepicí a členka našeho sdružení. Autorem hry byl výtvarník Tomáš Halama. Přítomnost profesionálů zaručila vysokou kvalitu a poutavost happeningu. Akce se setkala s ohlasem, přišly především rodiny s dětmi. Během happeningu se veřejnost mohla seznámit s nejnovějšími zprávami o JETE, probíhal také sběr podpisů za referendum k JE Temelín.

Vzpomínková akce byla financována z projektu Nadace Partnerství.

Protože veřejnost není o problematice nízkých dávek záření téměř vůbec informována, v této publikaci se snažíme shrnout nejdůležitější poznatky. Zabývá se např. vlivem ionizujícího záření na populaci, jak je možné chránit se před jeho vlivem a podobně. Součástí brožury jsou i závěry zahraničních studií na téma "Rakovina u dětí v blízkosti německých jaderných elektráren". Studii vypracovali A. Körblein, PhD a W. Hoffmann, MD. Tato studie vyvrací závěry epidemiologické studie z roku 1997, vypracované na objednávku německého ministerstva pro otázky životního prostředí. Závěry této studie byly hojně používány politiky a lobbisty jako důkaz, že v okolí jaderných elektráren riziko zvýšeného výskytu rakoviny neexistuje. Opětovná analýza dat však odhaluje statisticky významný nárůst rakoviny u dětí (vždy maligní), pokud se hodnocení omezí pouze na komerční jaderné reaktory, na bezprostřední okolí elektráren a na děti nejmladší věková kategorie (do 4 let).

Opět jsme nejdůležitější informace šířily i pomocí letáku, jehož součástí byl odpovědní lístek, který byl v počtu 3 tisíc kusů distribuován v regionu JETE. Vzhledem k ohlasu veřejnosti chystáme na příští rok další akce, které se budou nízkých dávek záření týkat.

Publikace byla financována z projektu Nadace Partnerství, leták z prostředků projektu Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí

V červnu uspořádaly Jihočeské matky seminář o vnějším havarijním plánování v zóně okolo jaderné elektrárny Temelín. Na semináři byly prezentovány kritické připomínky našeho sdružení k této problematice - např. nedostatečná praktická připravenost obyvatel na případnou havárii, nedostatek financí na zabezpečení havarijního plánu aj. Na základě informací z tohoto semináře se o financování havarijního plánování začal více zajímat starosta města Týn nad Vltavou, který následně prosadil cvičnou evakuaci části školy.

Na semináři jsme také upozornily na fakt, že pro obyvatele žijící mimo 13-ti kilometrovou zónu havarijního plánu nejsou v lékárnách k dispozici jodové tablety, i když je toto uvedeno na letácích ČEZ a.s. Tato informace se díky tomu objevila v médiích. Výsledkem bylo to, že od září jsou tyto tablety k dispozici v jedné lékárně v Č. Budějovicích.

O problematice havarijního plánování jsme vydaly leták, který jsme zaslaly politikům. Dále jsme vydaly brožuru "Otazníky kolem havarijního plánování" v počtu 1000 ks. Brožura byla rozeslána zodpovědným pracovníkům na Okresním úřadě v Č. Budějovicích, Ministerstvu vnitra, SÚJB, politikům, starostům obcí, školám a knihovnám v okolím JETE. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti plánujeme na příští rok veřejnou diskusi, na které budeme prezentovat aktuální stav v plánování.

Seminář a tisk brožury financovala Nadace Partnerství. Tisk a rozesílka letáku byly financovány z projektu Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí.

Vzhledem k aktivaci paliva a fyzikálním zkouškám na JETE jsme uspořádaly další demonstraci proti dostavbě JETE. Akce se konala v říjnu v Český Budějovicích na sídlišti Šumava v prostoru, kde kdysi stávala socha K.Gottwalda, což mělo symbolický význam. Chtěly jsme tím poukázat na fakt, že socialistické záměry realizuje dnes, 10 let po revoluci, velice úspěšně ministr průmyslu Miroslav Grégr. V průběhu akce byla odhalena růžová busta M. Grégra, kterou zhotovil výtvarník Mgr. Tomáš Halama. V průběhu akce probíhalo také rozdávání informačních materiálů na stánku.

Tento happening byl financován z projektu Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí.

V letošním roce jsme vydaly 4 čísla našeho zpravodaje Ztuha. Byl rozesílán na 1 500 adres a rozdáván v rámci výstav - na Výstavišti České Budějovice, u příležitosti putovní výstavy "Energie pro budoucnost"a ostatním zájemcům. Kromě aktuálních informací o činnosti a akcí našeho sdružení jsme se věnovaly např. Ekofilmu v Českém Krumlově, vybíraly jsme zajímavé články s tisku a otiskovaly příspěvky našich členek.

Vydávání zpravodaje bylo podpořeno z projektu Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí.

Na tomto projektu jsme spolupracovaly s ostatními nevládními organizacemi (Calla, Hnutí Duha, OIŽP), s pověřencem Hornorakouské vlády v ČR a zástupkyní Přátel Země v Bruselu.

Zpracovali jsme informační materiál pro evropské politiky, který shrnuje problematické záležitosti kolem JETE - utajování informací a problémy s přístupem do správních řízení, nedostatky platné české atomové legislativy a téma havarijní připravenosti. Tento dokument byl přeložen do anglického a německého jazyka. Obdrželi jej postupně buď osobně nebo jinou cestou komisaři Evropského komise, členové Společného výboru pro přidružení ČR k Evropské unii, vybraní ministři německé spolkové vlády a rovněž někteří poslanci německého Bundestagu, vybraní rakouští politici a taktéž poslanci evropského parlamentu za německou a rakouskou stranu Zelených. O naši iniciativu se zajímal i vyslanec EU v ČR Ramiro Cibrián.

Domníváme se, že jsme našimi aktivitami přispěly k přijetí rezoluce ze 7. září, která vyzývá ČR k poskytnutí relevantních informací a vyhodnocení vlivů JETE na životní prostředí ještě před jeho spuštěním. Důležité je vyjádření německého ministra životního prostředí Trittina vůči bezpečnosti JETE a požadující přeshraniční posouzení vlivů na životní prostředí a podobný tlak Rakouska.

Projekt byl financování z prostředků Nadace Partnerství.

Ve spolupráci s Petrem Hrdinou jsme se věnovaly i problematice výstavby dálnice D3. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit podmínky pro vypuštění plánů dálnice D3 z Koncepce rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010 a zamezení její výstavbě. Chceme prosadit alternativní řešení, které by nebylo v tak výrazném rozporu se zájmy ochrany přírody. Toto řešení spočívá v modernizaci silnice I/3 zhruba ve stávající stopě, s obchvaty sídel a potřebnými přídavnými pruhy a v urychlení přípravy na výstavbu tzv. IV. železničního koridoru (Praha - Č. Budějovice - H. Dvořiště).

Naše sdružení se účastnilo množství správních řízení. Mezi nejvýznamnější patří kauzy výstavby golfových areálů u Hluboké nad Vltavou a Kestřany (okr. Písek); výstavba obchodního centra Boršov nad Vltavou, Litvínovice a ve Světlíku; výstavba velkokapacitní výkrmny brojlerů u Strmilova a výstavba kravína Habří; spalovna Mydlovary; rozšíření silnice Lišov - Třeboň; skládka Lišov a Klenovice; výstavba vysílače na Kleti; rozšíření lomu Zrcadlová Huť a Plešovice v CHKO Blanský les; stavba Aquaparku u Vajgaru v Jindřichově Hradci; přeložka komunikace u Jarošova nad Nežárkou; protipovodňové úpravy na Malši; zásahy u břehových porostů u vodotočí a rybníků v České Kanadě aj. Ve všech okresech jihočeského kraje jsme se také vyjadřovaly k výstavbě základnových stanic mobilních operátorů, ke kácení zeleně ve městech a k územním plánům velkých územních celků.

Dílčími cíli projektu jsou jak zvýšení úrovně povědomí občanů o jejich možnostech účasti ve správních řízeních a dalších rozhodovacích procesech a zvýšení jejich zájmu o takovouto účast, tak získání cenných zkušeností, které bude možno využít pro obdobné aktivity v budoucnosti.

Tento projekt byl financován z projektů Nadace Partnerství, Nadace Sluníčko a MilieuKontakt Oost-Europa.

U přiležitosti vydání povolení k zahájení etapy aktivního vyzkoušení - fyzikální spouštění 1. bloku JETE, podalo naše sdružení spolu s Hnutí Duha, Greenpeace a Callou rozklad proti tomuto rozhodnutí k Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Po několika doplnění v říjnu SÚJB rozklad zamítl. V prosinci podalo naše sdružení žalobu k Vrchnímu soudu v Praze, kde žádá o přezkoumání rozhodnutí o rozkladu vydaného SÚJB.

V tomto roce SÚJB opět zahájilo řízení ve věci vnějšího zóny havarijního plánování okolo JETE (naše sdružení toho dosáhlo žalobou v minulém roce). Rozkladová komise potvrdila původní rozhodnutí - veřejnost ani naše sdružení se nemohou stát účastníky řízení při stanovení zóny. V červenci jsme podaly novou žalobu o přezkoumání rozhodnutí rozkladové komise.

Také byla rozšířena o další výroky žaloba ČEZ, a.s., z května 1999 na ochranu dobré pověsti právnické osoby. Proběhla dvě stání a řízení bylo odročeno.

V květnu jsme také podaly celkem 7 žalob ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalovaným je Okresní úřad v Č.B., který dle našeho názoru porušil hned několik zákonů v případě 7 změn na jaderné elektrárně Temelín. Sdružení žádá, aby soud rozhodl o doručení a přezkoumání 7 správních rozhodnutí a původní nezákonné rozhodnutí zrušil. Nejen, že nebylo naše sdružení informováno o změnových řízeních (i když splnilo všechny zákonem uvedené podmínky, a tím se mělo stát účastníkem řízení), ale změny projednávané v těchto řízeních nebyly posouzeny vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí. Bylo tudíž porušeno hned několik zákonu (č. 114/92 Sb., č. 71/67 Sb., č. 244/92 Sb.).