Jihočeské matky

občanské sdružení

Klima se otepluje a voda s ním. Uchladíme jádro?

21.5.2026

Autor: JČM

České přehrady se oteplují a ubývá v nich voda. Nová studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu.
Jako první nás napadne, že je to velký problém pro přírodu nebo pro zemědělství. Neméně důležitou oblastí, které se změny klimatu a jejich dopad na kvalitu a množství vody týkají, je energetika. Pro jadernou energetiku v podmínkách ČR, na kterou chceme na základě energetické politiky státu v příštích desetiletích stále více spoléhat, to znamená velký problém.

Jaderné elektrárny potřebují obrovské množství vody pro chlazení. A rozhodující není jen objem vody, ale i její teplota. Čím je voda teplejší a čím nižší jsou průtoky v řekách nebo zásoby v přehradách, tím větší problém pro provoz elektrárny. Část vody navíc musí v řekách zůstat kvůli ekologickým limitům a ochraně života v tocích, a proto když jsou řeky přehřáté nebo mají málo vody, elektrárny musí omezovat výkon, a někdy se úplně zastavit.

To už se v Evropě děje opakovaně. Ve Francii musela EDF během vln veder snižovat výkon reaktorů na Rhôně a Garonně právě kvůli vysoké teplotě vody a nízkým průtokům. V létě 2025 byly některé bloky ve Francii a Švýcarsku dokonce odstaveny úplně, protože voda v řekách byla příliš teplá pro bezpečné chlazení a další ohřívání by poškodilo ekosystémy. České elektrány fungují v uzavřeném okruhu, tzn. že využívají chladících věží, nicméně vodu je třeba z vnějšího zdroje průběžně doplňovat.

V Česku se plánují nové jaderné bloky a zároveň prodlužování životnosti těch stávajících. To znamená období, kdy budou staré i nové reaktory běžet souběžně a všechny budou potřebovat vodu ze stejných přehrad. Nedostatek vody je pak hrozbou i pro samotnou stabilitu jaderných elektráren, respektive pro kýženou energetickou bezpečnost. Tedy paradoxně: prostředek, který má pomoci řešit klimatickou krizi, může být zároveň jednou z jejích největších obětí.
Otázka už proto nezní kolik nových reaktorů postavit., ale jestli je bude třeba už za dvacet nebo třicet let vůbec čím chladit a jaké jsou pro tuto situaci scénáře.

Foto: archív JČM - elektrárna Dukovany 5/2020