Jihočeské matky

Z důvodu omezení rizik proti šíření COVID-19 se konference koná formou
videokonference. První část proběhla dnes, 6. října za účasti devadesáti
posluchačů. V druhé, která se uskuteční 3. listopadu, se přednášející
zaměří na možnosti zásobování energií bez uhlí i bez jádra. Informace o
programu, přednášejících a zanedlouho i prezentace z dnešního dne najdou
zájemci na webu konference www.nec2020.eu> <http://www.nec2020.eu>.

*Z příspěvků přednášejících vybíráme*:

*Profesor Benjamin K. Sovacool* z univerzity v Sussexu dnes řekl:
“Rozvoj jaderné energetiky zůstává jedním z nejvíce diskutovaných
nástrojů k dosažení globální dekarbonizace. Kritické a nezávislé
posouzení silných a slabých stránek sektoru je zásadním předpokladem,
chceme-li se vypořádat s očekávanými riziky a využít přínosů. Ve své
prezentaci shrnuji výsledky podrobných výzkumů o možnostech jaderné
energetiky přispět ke snižování emisí oxidu uhličitého. Jaderná
energetika je nesporně nízkouhlíková, nikoli bezuhlíková technologie.
Jejím hlavním problémem z pohledu ochrany klimatu je velmi dlouhá doba,
kterou na snižování emisí potřebuje.“

*Georg Günsberg*, rakouský nezávislý energetický konzultant doplnil:
„Aktuální opatření směřující k ekonomickému oživení by měla respektovat
několik priorit. Především podporovat domácí ekonomiku, vytvářet
pracovní příležitosti a přispívat k řešení globální změny klimatu.
Hlavně ovšem musí jít o opatření rychlá, proveditelná v příštích
měsících a letech. Výstavba jaderné elektrárny nemůže být podle
uvedených kritérií mezi prioritami.“

*David Reinberger* z Vídeňského úřadu ombudsmana pro ochranu životního
prostředí řekl: „Pokud bychom chtěli zdvojnásobit počet atomových
reaktorů ve světě jako malý příspěvek k omezení emisí skleníkových
plynů, vedlo by to vlivem rozšiřování jaderné technologie do nových zemí
ve svém důsledku také k většímu počtu států s veřejným či s utajeným
držením jaderných zbraní.“

*Oda Becker*, expertka na jadernou bezpečnost uvedla: “Extrémní
klimatické jevy jako větrné smrště doprovázené přívalovými dešti zvyšují
u jaderných elektráren riziko havárie fukušimského typu. U reaktorů
postavených na mořském pobřeží roste možnost zaplavení také v důsledku
stoupající hladiny oceánů. Měnící se klima má výrazný vliv také na
provoz jaderných elektráren. Během dlouhotrvajících veder dochází k
omezování výkonu kvůli horším možnostem chlazení a také k urychlování
procesu stárnutí klíčových součástí.”

*Karel Polanecký*, energetický expert Hnutí DUHA řekl: „Příspěvky na
konferenci NEC 2020 mohou posloužit jako užitečný zdroj informací pro
každého, kdo si pokládá dvě základní otázky: Je záměr české vlády řešit
snižování emisí pomocí jaderné energetiky jediný možný? A proč je
jaderný přístup tak málo využívaný?“

*Edvard Sequens*, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu
prostředí, řekl: „Jaderná energetika není bezemisním zdrojem, přináší
řadu nových rizik a český příklad názorně ukazuje, že jako náhrada
uhelných elektráren prostě nefunguje. Nejvyšší čas změnit priority a
začít minimálně stejné úsilí věnovat perspektivnějším zdrojům.“

*Kontakty:*
*Karel Polanecký*, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202,
karel.polanecky@hnutiduha.cz <mailto:karel.polanecky@hnutiduha.cz>
Edvard Sequens, energetický konzultant Calla - Sdružení pro záchranu
prostředí, 602 282 399, edvard.sequens@calla.cz
<mailto:edvard.sequens@calla.cz>