Jihočeské matky

Změny v genetické struktuře organismů v souvislosti s ekologickými katastrofami.
V.I.Glazko, T.T. Glazko, Institut Agriekologie a Biotechnologie Ukrajinské akademie věd, Kiev, Ukrajina

V souvislosti s globálními ekologickými změnami a v souvislosti s nehodami technologických zařízení (např. v jaderné elektrárně Černobyl) se začíná věnovat velká pozornost analýzám změn v genetické struktuře populací.
Život na Zemi vznikl a vyvinul se v přítomnosti přirozeného radioaktivního záření, které bylo konstantním externím abiotickým faktorem. Na Zemi existují místa, na kterých úroveň radioaktivního přirozeného pozadí převyšuje deset až stokrát úroveň celosvětového průměru. To umožňuje otestovat relativitu konceptu o škodlivosti různých dávek ionizujícího záření. Náhlé velké zvýšení a dlouhodobé přetrvávání radioaktivního záření, způsobené nehodou v Černobylské jaderné elektrárně může být v podstatě považováno za změnu přírodních podmínek. Nikoli nový lokální nárůst radioaktivního pozadí, ale rychlost této změny, je skutečný a dlouhodobý problém spojený s nehodou v jaderné elektrárně Černobyl.
Změna ekologických podmínek, způsobených lidskou aktivitou je specifickým fenoménem moderní doby. Černobylská nehoda slouží jako neocenitelný model pro studii dopadů změn v životním prostředí na život ekosystémů včetně člověka.
Zkoumali jsme laboratorní linie myší, vystavených ionizujícímu záření ve speciálním viváriu v blízkosti jaderné elektrárny Černobyl, různé druhy hrabošů, chycené v Černobylské zóně, stáda dobytka – potomstvo, které se narodilo na farmě nedaleko Černobylu, a které bylo vystaveno zvýšené hladině radioaktivního záření a děti, které byly vystaveny stejné úrovni radioaktivního záření, avšak v různém stádiu vývoje – v prenatálním stádiu vývoje a v dospělém věku.
Došli jsme k následujícím závěrům: zvýšená úroveň radioaktivního záření nezpůsobuje kvalitativní poškození v genetické výbavě, ale snižuje stabilitu v genetické výbavě. Nenalezli jsme kvantitativní zvýšení počtu zmutovaných organismů. Objevili jsme však sníženou plodnost v první dceřiné generaci u krav, které se narodily v Černobylské zóně. Také jsme zjistili zvýšení frekvence výskytu cytogenetických anomálií v krvinkách dětí (ve věku 14 – 16 let), které obdržely dávku ionizačního záření během prenatálního života. Námi zjištěná data o snížené plodnosti u dobytka dovolují vyslovit předpoklad, že by se tyto děti mohly v dospělosti setkávat s problémy s reprodukcí.
Pokud jde o sledování změn v genetické struktuře s ohledem na vliv ionizujícího záření u dobytka, zjistili jsme, že v rámci genotypu došlo ke změně u dobytka (od specializovaného mléčného plemena Holštýnského typu (u rodičovské generace) směrem k méně specializovanému plemeni masného typu (u potomstva)).
Je důležité poznamenat, že pozorovaný posun ve specializaci skotu ve směru od specializované k méně specializované populaci je v dobré shodě s daty z odborné literatury o snížení počtu specializovaných funkcí u hrabošů (došlo ke stavění primitivnějších nor) v podmínkách zvýšené radioaktivní kontaminace. Také jsou ve shodě se zjištěními Dánských vědců, o snížení úrovně schopnosti asociativního myšlení u dětí v Dánsku, což bylo zjištěno po prvních pokusných jaderných vzdušných explozích a po nehodě v jaderné elektrárně Černobyl.
Všechny tyto objevy korespondují s Scmalgauzenovým principem, že jakákoli změna v životním prostředí vede k předpovídatelné reprodukci primitivnějších forem uvnitř druhů. Tudíž, hlavní problematický následek havárie v Černobylu, stejně tak jako jiných ekologických havárií, je nikoli výskyt nových zmutovaných organismů, ale dlouhodobé změny v genetické struktuře populací a následně výskyt méně specializovaných jedinců uvnitř různých druhů.